Další ročník řádění ve Slaném jsem vzal z trochu jiné pozice. Jelikož byly řeči na pořadatelskou službu, tak letos dělali ruce místní z klubu Čechie a semtam přivandrovalci a xichti profláklí - jako já. Fotky u mne nejsou, foťák byl mimo provoz.
Doprava proběhla lehce nudně autobusem. Akorát jsem okamžitě narazil na moderátora, reportéra a kamaráda pořádající kapely v jedné osobě. Hned po ohlášení jsem odložil věci u backstage parkoviště, nafasoval vestu a dostal info o provozu. Funkce byla celkem nudná, na střídačku hlídat zadní bránu a "být vidět veřejností" v rámci provozu areálu. Dost dlouho totáčům trvalo, než přišli na mou schopnost tetrisu - seskládání aut účinkujících tak, aby si nezavazeli. (Později mne kvůli tomu začal zneužívat šéfbedňák Ukřik.) Rozjezd obstarali týpci z backstage kolem Ukřika. Další dvě kapely mne nezaujaly, ale pak se předvedl Benjaming Band. To je rodinná skupina, která hraje celtic střihnutý punkem, to celé na nástroje jako je akordeon nebo skotské dudy a patřičně vyparádění. Pak zase chvilku nehrálo nic, co by mne zaujalo a tak jsem zmizel k bráně.
A zatímco jsem se poflakoval po areálu či seděl u brány, První den festivalu nabíral obrátky. Zklidnění folkem spáchali opět až místní Deratizéři. To ovšem nestačilo a od následujících kapel začal pařplac vřít. Jaksi Taksi a Visací Zámek jsouz totiž klasikami v oboru. Postupně se během jejich produkce setmělo a mohlo dojít na hvězdy dne. Domácí a pořádající Totální Nasazení zcela vybílilo areál, jak se lidi nahrnuli k pódiu. Dokonce museli 2x přidávat, než je nechali fans jít. A zbývala hlavní hvězda večera, kterou měl být klasický Olympic. Většina fans vydržela, ale pár jedinců, kteří holdují tvrdšímu stylu, šlo pařit nebo vyspávat do stanového městečka. I tak byla atmosféra velice příjemná a bylo to velmi povedené hudební zakončení dne. Následovalo vyklízení areálu od hostů, což znamenalo postupně lidi pouštět jednosměrně - tedy ven. Do půl hodinky bylo hotovo. Já ještě udělal pár koleček do stanového městečka, jestli tam není moc velký bordel a pak jsem šel taky spát.
Další den byl v plánu kromě punku i hard rock. Dopoledne nebylo potřeba šéfovat a tak jsem opět seděl u zadní brány. Kapely se více či méně úspěšně snažily svými nářezy rozjet posluchače, ale úspěch měli všechny obdobný. Odpoledne jsem se přesunul k vchodu a tak trochu náhodou začal fungovat jako posel mezi bránou backstage, aby šlo odlifrovávat auta a vzniklo místo pro další kapely. Mezitím jsem začal i s návrhy tetrisu, neboť místa opravdu nebylo nazbyt. Největší bordel spáchali emo-punkoví X-Core, kteří byli neschopni téměř čtyři hodiny vypadnout a tak jejich první vysoupení zde asi bylo i poslední. Během večera navíc přijely téměř naráz hvězdy dne Plexis, Harlej, Alkehol a Konflikti, takže se v parkovacím prostoru téměř nešlo vytočit. Navíc všechny tyto kapely jsu známé svým přístupem k dodržování pitného režimu a tak z jedné ze šaten vznikla spíše improvizovaná nálevna, kde alkohol tekl proudem. Vyšší pořádatelé a především boss měli co dělat, aby je udrželi ve stavu, kdy ještě mohli zahrát, ale zároveň si nestěžovali na nedostatek OH- a špatnou péči.
Opilost členů kapel díky vedení nebyla při jejich hraní znát a tak publikum odměnilo všechny sety řevem, tancem a potleskem. Po čtyřech hodinách nářezu ale začali fans odpadat a tak na zakončující kapely se pařplac lehce pročistil. Obě kapely hrály v rytmu ska. Ti, kteří ale propařily i tyto kapely, tak byli pak pomalu k nevyexpedování. Uzavírání areálu trvalo pomalu celou hodinu. Já si pak hodil ještě jedno v městečku, obešel ho a zmizel spát.
Poslední den začal deštivě - což bylo dle pořádajícího bosse unikátní, neboť jim tam aspoň pět let nespadla ani kapka. Rozvrh celou dobu klapal a když se vynechala jedna omluvená kapela, tak dokonce šlo začít mírně později. 200 Gramů másla sice hráli před téměř prázdným hledistěm - začínat den je ta nejnevděčnější úloha na festu, natož když prší -, ale zato pobavili i pořádajícího bosse, když nakaleně zapěli jeho Zloděje z Bagdádu. Ano, tato kapela tu byla již třetí den a za tu dobu z alkoholového opojení vylézt nastačila (hlavně zpěvák, který byl navíc díky švejkovskému vzhledu k nepřehlédnutí). Kdo je neviděl, ten neuvěří. Počasí se ale nakonec umoudřilo a mohlo se jet dál. Dopoledne jsem srovnával budík pochrupáváním u zadní brány. Do Doctora P.P. mne stejně žádná kapela nezajímala.
Samotného zpívajícího právníka jsem propařil těsně nad kotlem. Doctor to lidu pěkně hrnul a jeho set byl spolu s blbnutím jeho kapely velmi zabávny jak hudebně, tak na pohled. Po Doctorovi následovala delší pauza s pobíháním v trase hlavní brána - backstage. Taktéž byl daleko důkladněji hlídán příjezd a odjezd kapel, takže ihned po spakování, tedy nejdéle hodinu po dohrání muselo být auto mimo areál kina. Další kolo zábavy začalo až s Houbou a následnými kapelami. Pařani pod pódiem jeli extraligu - aneb kdo to ty tři dny vydrží - a kapely do nich cpaly své sety. Mne zaujal opět až konec. To nejdřív načali největší pankáče ortodoxové z N.V.Ú., pak Killjoy předvedli, že i v daléké Itálii (ač tedy severní kolem Bolzana) jede občas něco tvrdšího (i když sami říkají, že italové jsou spíš banda měkkých diskantů a sami kvůli tomu jezdí hrát do Německa) a zbytek dodělal Volant z Pardubic se svým šíleným řiditelem.
Pak už zbyli jen ti, kteří se až tak nehrnuli vpřed či se šetřili ve stanech u obžerství a tak se atmosféra postupně zklidňovala. Tleskač díky tomu měl velmi slušný ohlas. Už odpoledne jsem ale zahlédl na triku jednoho z účinkujících dva týpky - Dana Aykroyda a Johna Belushiho. Teď se mé podezření, že jim tu někdo velmi holduje, potvrdilo. Jeden z posledních songů festivalu byl skutečně od Elwooda a Joea Bluesových, respektive jejich herců. On celý rávěrečný rock-n-roll v podání Caktusu spíš měl nechat lidi dovyblbnout.
Následné zavírání areálu se neslo ve stylu definitivního zavírání provozů a přípravě jejich likvidace. Já ještě šel na poslední kousek do stanového městečka, pomohl se složením nálevného stanu, naposledy městečko zkouknul a odpadl jsem.
Odjezd byl poměrně v klidu - teda než jsem se dostal na autobus. Nejdřív jsem se sbalil, pak vydyndal z kasy něco již neplatných celofestových vstupenek a vrátil vestu a nakonec zmizel na bus. Autobusák se pravděpodobně moc nevyspal, neboť jinak si nejsem schopen vysvětlit jeho popudlivý přístup. Mít poměrně velké tržby díky nacvaklému autobusu a přesto k cestujícím chovat jako k dobytkum, neochotně se byvit s cizinci a měřit zavazadla několikerým metrem, tak na to nejsem zvědavý. Navíc vymetl na rychlostnici snad každou díru. Nevím, jak dopadl, ale tohle zkusit, když se veze jakýkoliv šotouš, vede k okamžitému postu na patřičné fórum, na který nakonec i došlo (zneužívá se vlastnost, že to tam čtou i dopravci). Dál byla doprava až domů v naprosté pohodě. Valník se velmi povedl a až na některé excesy, za které ale pořadatelé nemohli, šlo velmi kvalitní fest. Opakování hrozí jen dle mých finančních možností.