---

Microsoft Windows NT Server 4.0 versus UNIX

---

Rychlá předmluva a kontext:

Česká verze byla vylovena z hlubin internetu, kde skončila po smrti stránek Penguin.cz. Navíc věci zde uvedené platí pro rok 2000, ne 2020 - Microsoft se mezitím přeorientoval víc na firemní řešení s Cloudem a nejen že Linux podporuje, on do něj dokonce dost přispívá. Existuje i microsoftí distribuce Linuxu, určená především pro jejich cloud Azure.

Windows NT 4 byly z pohledu programátorů i sysadminů děsná plečka, avšak celkem odpovídající stavu tehdejších systémů střední velikosti. První kloudný systém s jádrem NT byl až nástupnický 2000.

Konkurenční Apple s MacOS6-9 na tom byl dokonce hůř -> jejich systém byl na úrovni Win 3.1. Až tak, že i Steve Jobs prý odmítal do vydání OSX na Applu pracovat a jel na Toshibě s NextStepem. Není až takové překvapení, že OSX má dole taky Unix. Kdo bude trochu zvědavý, tak mu na Apple v terminálu budou unixové příkazy fungovat. Ověřeno.

Další konkurence s IBM OS/2 Warp měla tu smůlu, že ji zabila agresivní politika Microsoftu a tlačení Windows. Ne až tak dávno (2022) přišlo na vzduch jedno video, kde jeden z autorů WinNT4 popisoval první vzhled, který byl daleko blíže OS/2 a ne vedle vyvíjeným Win9x. Až později přišlo politické rozhodnutí předělat vzhled podle řady 9x. Zároveň tam onen autor popsal, jak se s každou novou hlavní verzí přepisovalo prakticky téměř od začátku.

Tlačení se projevilo třeba během kauzy Halloween Documents, kdy Microsoftu zdrhl popis, co nadělat s rostoucí konkurencí otevřeného Linuxu.

Linux tenkrát byl mladý systém na prastarých základech, což mu velmi pomohlo. Hlavně mezi systémáky.

Velké firmy tenkrát jely na skutečných Unixech jako Aix nebo Solaris, případně na mainframech z dřívějších dob. Je potřeba si také říct, že poslední instance předchůdce Unixu - systém Multics - byla vypnuta až v říjnu 2000, tedy více jak rok po sepsání tohoto textu.

---

napsal John Kirch, Networking Consultant and Microsoft Certified Professional (Windows NT)

Poslední aktualizace 1. ledna 1999

Do češtiny přeložil Hanuš Adler, systémový specialista a Microsoft Certified Professional (Windows NT)

Poslední aktualizace českého překladu: 1. června 1998

Musím upozornit, že originál toho článku prošel od doby, kdy jsem ho překládal, značnými změnami a bohužel jsem neměl dost času k tomu, abych svůj překlad upravil. Doporučuji proto k přečtení i originál na adrese http://www.unix-vs-nt.org/kirch/.

Překládání tohoto textu bylo poměrně náročné, protože jsem se snažil zároveň o co největší zachování původních konstrukcí a celkového vyznění, a zároveň jsem chtěl zachovat jeho popularizující charakter a čitelnost i pro netechnicky orientované čtenáře, což je zvlášť obtížné díky množství termínů z oblasti počítačů, které anglofonní čtenář lehce rozezná a chápe, a které přitom nemají jednotný a obecně vžitý český ekvivalent. Proto jsem se občas uchýlil k nemotornému opisu či dokonce k ponechání anglického termínu následovaného překladem v závorce. Někde naopak upřesňuji svůj překlad tím, že v závorce uvádím jeho původní znění.

Překlad vznikal v období, kdy jsem byl nesmírně zavalen prací a jen stěží jsem hledal volné chvilky, ve kterých jsem se mu mohl věnovat. Pokud najdete chybu nebo místo, o kterém jste přesvědčeni, že není dostatečně přesným překladem původního materiálu, pošlete mi prosím návrh na opravu.

---

Úvodní shrnutí pro manažery

Manažeři a vedoucí oddělení informačních technologií jsou na celém světě postaveni před otázku, zda si pro firemní použití vybrat Microsoft Windows NT, nebo jeden z unixových systémů. Jak známo, Unix není jediný operační systém -- je to označení pro celou řadu operačních systémů, zahrnující např. AIX, BSDI, Digital UNIX, FreeBSD, HP-UX, IRIX, Linux, NetBSD, OpenBSD, Pyramid, SCO, Solaris, SunOS (to jsou pouze ty nejznámější). Windows NT Server je čím dál tím populárnější, ale otázka je, zda jeho použití zvýší produktivitu Vašeho oddělení. Ještě důležitější pro Vás, jako manažera, musí být odpověď na otázku, zda využitím řešení od Microsoftu zvyšujete zisky své společnosti.

V pozadí rozhodování stojí otázka, co je levnější. Cena hardware, licencí k použitému programovému vybavení, cena technické podpory, nových verzí a oprav, cena zvyšování výkonu hardware, zisky ztracené během každé hodiny nefunkčnosti systému, cena zaměstnanců potřebných k opravě a znovuvytvoření dat, ztracených díky chybné funkci operačního systému nebo hardware, a cena zaměstnanců potřebých k běžné obsluze systému jsou jen některé z faktorů, které přispějí k celkovým nákladům. Tyto faktory závisejí na Vašem rozhodnutí a nejsou to zanedbatelné částky.

Protože peníze jsou v pozadí každého rozhodnutí, které jako manažer činíte, je nutné vzít v úvahu výše uvedené faktory a uvědomit si, že technicky dokonalejší (a dražší) kombinace serverového hardware a software může být v dlouhodobé perspektivě levnější. Unix je vyspělý, technicky dokonalejší než NT a už dlouhá léta dokazuje svou výkonnost, spolehlivost a bezpečnost v serverovém prostředí. Téměř třicet let stále pokračujícího vývoje, často i ze strany dobrovolníků zapálených pro tuto práci, vyprodukovalo skupinu operačních systémů (a výkonného víceprocesorového hardware šitého na míru těmto systémům), které nejen splňují, ale často překonávají požadavky na ně kladené.

Otázka proč tedy Windows NT Server 4.0 stále ještě existuje ve firemním prostředí by byla tématem pro psychologické a marketingové studie, nikoli pro článek o informačních technologiích. Z technického pohledu Windows NT Server nedosahuje kvalit žádného unixového OS, dokonce ani nekomerčních BSD nebo Linuxu. Samozřejmě se neočekává, že by každý manažer měl za sebou patnáctiletou zkušenost systémového administrátora. Je proto cílem tohoto články poskytnout a doložit Vám fakta, která povedou k menším nákladům Vaší firmy a následně k nižším nákladům pro všechny spotřebitele.

Následující článek se opírá o zkušenosti, které jsem na tomto poli získával od roku 1979, a o přibližně 150 technických článků, dokumentací a popularizujících článků. Chtěl bych na tomto místě zmínit, že nepropaguji žádný produkt žádné firmy a ani můj zaměstnavatel nebude mít zvýšený příjem, rozhodnete-li se pro Unix. Mým cílem je snížit zatížení systémových administrátorů, propagovat efektivní a výhodné využívání výpočetní techniky a přispět k udržení volné soutěže na poli software.

---

Obsah

• Úvod
• Operační systémy
  • Ceny a licencování
  • Funkčnost
  • Spolehlivost
  • Správa systému
  • Výkon
  • Bezpečnost
• Některé ,,obecně oblíbené omyly``
• Názory profesionálů z oboru informačních systémů
• WWW servery
• Poštovní servery (MTA)
  • Microsoft Exchange versus Sendmail: Názory profesionálů z oboru
• Závěr
• Rychlé srovnání Linuxu a NT Serveru
• Jaké systémy používají velké společnosti?
• Odkazy
• Disclaimers and Other Legal Information
• Poděkování

Nejzajímavější části

• Málo známý fakt o windows95.com
• Bude Cisco přecházet z Linuxu na Windows NT?
• Software pro Web Server; Co má společného královská rodina a FBI?
• Ukažte mi nějaký Unix, chci se podívat, jak vypadá
• E-Mail: Microsoft Exchange Server vs. Sendmail (UNIX). Co na to profesionálové
• Závěr
• Tabulka: Rychlé srovnání Linuxu a Windows NT
• Jaké systémy používají velké společnosti?
• Odkazy na související zdroje
• Proč jste napsal tento článek? Jaký na tom máte zájem?
• Disclaimers and Other Legal Information

Úvod

Pro manažery, kteří nemají dostatečnou kvalifikaci v oboru operačních systémů a administrace sítě, může být výběr serverové platformy poměrně složitou a neprůhlednou záležitostí. V tomto textu srovnáváme Microsoft Windows NT Server s Unixem, velkou skupinou komerčních i nekomerčních operačních systémů se společným základem a mnoha podobnostmi. Zaměříme se hlavně na oblast funkčnosti, spolehlivosti, správy systému a výkonu. Tento text se věnuje serverům, nikoli pracovním stanicím. Dotkneme se i cen, množství a kvality "přibaleného" software, a popíšeme několik běžně se vyskytujících omylů. Budeme se snažit o co nejkompletnější pohled na srovnávané produkty. Informace, použité v tomto srovnání, byly získány z různých zdrojů: z technických zpráv, případových studií třetích stran, z článků v odborných časopisech a ze zkušeností odborníků na implementaci a administraci jak Microsoft Windows NT tak různých unixových systémů.

Na této stránce se stále ještě pracuje. Každý, kdo by si přál přispět, tak může učinit zasláním pošty na tuto adresu. Prosím posílejte pouze konstruktivní komentáře a kritiku.

Operační systémy

Ceny a licencování

Většina manažerů bude souhlasit, že samotná cena operačního systému je v globálním pohledu nicotnou položkou. Ačkoli Windows NT Server 4.0 může být i dražší než některé komerční Unixové systémy (viz následující tabulku), lze jej získat na různých výstavách za mizivé částky.

Za nicotné se však zdaleka nedá považovat, že se síťový operační systém v této cenové hladině dodává bez telnetového serveru, poštovního serveru (SMTP), diskových kvót, serveru pro Usenet News, a bez dobře fungujícího DNS serveru (mnoho administrátorů NT cítí potřebu používat DNS servery jiných firem). Jen k tomu, aby NT Server dosáhl stejné funkčnosti, jakou má unixový systém BSDI dodávaný za 995 USD, je potřeba dokoupit pro něj od Microsoftu a dalších firem programové vybavení, díky kterému se konečná cena vyšplhá až k 4 000 USD (zdroj: BSDI). Maggie Biggs, specialistka časopisu InfoWorld na databázové technologie a tvorbu, vývoj a nasazení aplikací prostřednictvím intranetů a dalších sítí, odhaduje v článku zaměřeném na srovnání NT 4.0 a komerčního Linuxu firmy RedHat (za pouhých 49,95 USD), že aby se NT staly srovnatelnými s Linuxem, bylo by třeba do nich a doplňkových produktů investovat až 4 636 USD. Je zde dobře vidět, jak úspěšná marketingová strategie často dokáže odvést zákazníky od skutečného posuzování funkčnosti produktů.

NT jsou často vybrána z důvodů nízkého rozpočtu. Mnoho zákazníků není ochotno platit za dražší hardware, který je potřeba pro většinu komerčních Unixů. Důležitější však je celková cena implementace, která zahrnuje správu systému a několik dalších faktorů jako časovou náročnost poruch a údržby, podporu, ztrátu dat způsobenou nespolehlivým systémem a pod. Studio Tippet, které obdrželo Oskara za nejlepší efekty ve filmu Hvězdná pěchota, používá 130 počítačů SGI (Silicon Graphics, Inc.) s operačním systémem IRIX, unixovým systémem firmy SGI. Manažer tohoto studia vysvětluje, proč používají SGI a IRIX namísto NT:

"Na to, co všechno dělají, jsou SGI levné stroje," říká Jeff Stringer, manažer studia Tippet. "Cena správy NT je pěkně vysoká, když uvážíte, kolik systémáků k nim musíte zaměstnávat."

"Najímání lidí je pro tak malé studio zvlášť velký problém. Ve srovnání s velkými studii je studio Tippet --- které stvořilo brouky ohrožující lidstvo v Hvězdné pěchotě --- f/x boutique." -- Greg Lindsay, Oscar Tech, The Netly News, 27. února 1998.

Pro zákazníky, které nejvíce zajímá cena, bývá nejlepší Linux, FreeBSD, NetBSD, nebo OpenBSD. Tyto systémy nestojí nic a přitom jsou zrovna tak stabilní a nabízejí stejnou funkčnost jako komerční unixové systémy. Jeden čtenář mě upozornil, že zmínka o Linuxu uškodí důvěryhodnosti tohoto článku. Rád bych se od tohoto názoru distancoval. Existence takových faktů, jaké jsou zmíněny např. v článku Andreessen Sees Mozilla-Linux Upset of Windows jasně ukazuje, že Linux posiluje své postavení v komerčním prostředí. (Pro nováčky: Mozilla je název zdrojového kódu Netscape Communicatoru a Marc Andreessen je spoluzakladatel firmy Netscape.) Velké firmy dříve nepoužívaly volně dostupný software (free software), protože panovalo přesvědčení, že co je zdarma, nemůže být k ničemu dobré. Poslední dobou se však v mnoha těchto firmách tento přístup změnil.

Například Hewlett-Packard používá Linux namísto svého vlastního systému HP-UX pro vývoj svých procesorů s architekturou PA-RISC. Schlumberger bude dodávat telefonní systém, který využívá pro svou práci Linux. Je zajímavé, že i SunWorld On-Line se o Linuxu zmiňuje pozitivně v jednom ze svých článků, nazvaném Linux je připraven pro použití ve firmě. Protože tyto operační systémy jsou k dispozici zdarma i pro komerční prostředí, mnozí ISP (poskytovatelé připojení k Internetu) používají Linux nebo FreeBSD. NetBSD je dostupné prakticky na všem: DEC Alpha, Motorola 68k (Amiga, Atari, Mac, MVME, Sharp, Sun3), PowerPC, Intel, DEC VAX, Acorn RISC, MIPS (Sony NEWS, DECstation), atd. Hlavní zaměření OpenBSD je na přesnost a bezpečnost. Linux je z těchto systémů nejpopulárnější a je dostupný také na různém hardware: Sun, Intel, DEC Alpha, PowerPC, PowerMac, atd. V současné době je Linux možná nejrychleji rostoucím operačním systémem na trhu. Více informací o něm můžete získat na stránkách Linux Resources nebo Red Hat Software.

Nicholas Petreley, hlavní redaktor NC Worldu, který publikuje také v časopisech InfoWorld a NT World Japan vysvětluje vzestup Linuxu a FreeBSD ve firmách takto:

"Včerejší studenti se učili Unix na Linuxu a FreeBSD. Dnes pracují pro počítačová oddělení různých firem a mnozí z nich jsou otevřeně nepřátelští jak k Microsoftu, tak k Windows NT. Důsledkem toho je, že Linux, BSD, Solaris a další unixové systémy se stále častěji objevují ve firemním prostředí; někdy otevřeně, jindy skrytě.

Jste si například jistí, že server, ke kterému se v práci připojujete, je skutečně NT Server? V mnoha případech se již stalo, že zaměstnanci tajně instalovali unixové servery zajišťující nativní služby Windows. Proč tak riskovat? Linux a FreeBSD jsou zdarma, stejně tak Samba --- software který zajišťuje služby Windows. Počítačové oddělení díky tomu může ušetřit peníze a manažeři jen stěží zjistí, že ve skutečnosti pracují s Unixem, protože si méně lidí bude stěžovat na dobu, kdy je server mimo provoz.

Méně lidí si bude stěžovat, protože tyto systémy jsou stabilnější než Windows NT. Linux, FreeBSD a BSDI Unix v mnohém překonávají Windows NT a nepotřebují k práci tak drahý hardware. Za jistých podmínek mohou pracovat stejně rychle nebo i rychleji než NT na nejlepším hardware. Unix na Intelech býval kdysi pozadu co se týče rozšiřitelnosti, ale nyní dohání a brzy pravděpodobně předežene Windows NT v počtu procesorů, které může používat a jak je využívá." -- Nicholas Petreley, The new UNIX alters NT's orbit: The re-emergence of UNIX threatens to modify the future direction of NT, NC World, duben 1998.

Funkčnost

Co můžete očekávat od čistých Windows NT a od čistého Unixu? NT umí komunikovat s nejrůznějšími typy počítačů. To samé umí Unix. NT umí zabezpečit citlivá data a nepustí do sítě neautorizované uživatele. To samé dělá Unix. Lze říct, že oba operační systémy splňují minimální požadavky na síťový operační systém. Stručně řečeno, Unix umí všechno, co dokážou Windows NT, a ještě mnohem více.

NT jsou považovány za "multiuživatelský" operační systém, ale toto označení může být trochu zavádějící. NT Server ověří přihlášení uživatele, ale jakmile je uživatel přihlášen do sítě NT, může pouze používat sdílené disky a tiskárny. Uživatel NT nemůže spustit žádnou aplikaci na NT serveru (čímž by mohl využít větší výkonnost serveru). Na NT serveru mohou běžet pouze speciální aplikace, které byly napsány ve dvou kusech, t.j. takzvané klient/server aplikace. Když se uživatel přihlásí k unixovému serveru, může na něm spustit jakoukoli aplikaci (má-li k tomu potřebné oprávnění) a tak snížit zatížení své vlastní pracovní stanice. Toto je možné učinit i s grafickými aplikacemi, protože X Window je standardní na všech unixových operačních systémech.

Elektronický pošta (e-mail) se stala nepostradatelným nástrojem komunikace. Většina firem dnes má svůj vlastní interní a/nebo externí poštovní systém. Aby bylo možné provozovat poštovní systém na Windows NT, je potřeba dokoupit další software. Unixové operační systémy obsahují poštovní server, který se nazývá Sendmail. Existují i jiné poštovní servery (neboli MTA, Mail Transport Agent) pro Unix, ale tento je nejvíce používán a je zdarma. Někteří unixoví administrátoři mají za to, že exim nebo qmail jsou lepší, protože jejich nastavování není tak složité, jako u sendmailu. Jak exim, tak qmail, jsou stejně jako senmail zdarma, dokonce i pro komerční použití. Mnoho společností založených na NT používá jako svůj poštovní server Microsoft Exchange Server, drahé řešení s omezenou úspěšností ve firemních prostředích. Microsoft Exchange Server Enterprise Edition s licencí pro 25 poštovních klientů stojí 3 549 USD. Máte-li více než 25 zaměstnanců, to samé s licencí pro 50 poštovních klientů vás přijde na 4 859 USD. (Zdroj: Microsoft) Dále v tomto článku, v části nazvané Poštovní servery (MTA), najdete informace potřebné ke srovnání těchto dvou poštovních systémů.

Vzhledem k tomu, že Microsoft prosazuje NT jako životaschopnou alternativu jiných síťových operačních systémů včetně Unixů a Novellu, bylo by možné se domnívat, že v rámci NT jsou k dispozici všechny potřebné funkce pro zajištění nejzákladnějších potřeb: souborové a tiskové služby. Každý systémový a síťový administrátor z vlastní zkušenosti ví, že při provozování souborového serveru je potřeba nastavit dvě důležité věci: zabezpečení, t.j. hesla a přístupová práva, a kvóty limitující využití disku jednotlivými uživateli a skupinami uživatelů. Ačkoli NT zajišťují základní zabezpečení pomocí uživatelského hesla, na úrovni přístupových práv k souborům provádějí zabezpečení jen pokud se rozhodnete používat proprietární souborový systém NTFS. Některé firmy tento systém raději nepoužívají (přinejmenším na uživatelských pracovních stanicích), protože mají pocit, že tento systém ztěžuje opravení chyb v případě problémů s diskem. Často se setkáme s domněnkou, že disky se systémem NTFS nelze přečíst v operačním systému DOS, který bývá využíván při odstraňování problémů. Rune Knapstad mě informoval o dosovské utilitě, zvané NTFSDOS která dokáže číst disky s NTFS. Je zajímavé si povšimnout, že to není produkt Microsoftu. Důležitější než tyto problémy je ale fakt, že NT neposkytují žádnou možnost omezit množství dat, která uživatel smí na disk zapsat! Unix a Novell, na druhé straně, mají software provádějící tuto elementární funkci v základním vybavení. Microsoft již oznámil, že jeho ještě neuvolněný NT Server 5.0 bude mít "nové funkce správy disků jako např. diskové kvóty..." (viz tiskovou zprávu Windows NT 5.0 Beta Delivered to Over 200,000 Developers).

Unixové operační systémy jsou vybaveny skriptovacími jazyky (Bourne Shell, Korn Shell, C Shell, někdy také Perl, abychom uvedli alespoň některé) a programem "cron" pro opakované spouštění programů v určitou dobu (třeba každých n minut, každých n hodin, každý týden, měsíc a pod.). Cron je velmi flexibilní a není limitován na uvedené příklady. Krátce řečeno, skriptovací jazyky + cron = mocný nástroj pro administraci systému, jehož ekvivalent se v Microsoft Windows NT Serveru 4.0 nenachází. Velká část administrace unixových systémů je automatizovaná a přizpůsobená místním potřebám díky využití těchto nástrojů. Výsledkem toho je úspora na personálu.

Shrnutí: Jakmile se připojíte do sítě NT, vše co můžete dělat, je sdílet soubory a tisknout. V unixovém prostředí, jakmile se připojíte na unixový server, jste na na něm a můžete dělat to samé, jako kdybyste seděli u jeho klávesnice. S Windows NT vůbec neplánujte, že byste mohli nastavit poštovní server jen s tím, co je součástí NT. Budete potřebovat dokoupit drahý software jako třeba Microsoft Exchange Server navíc. Bude-li váš NT server sloužit jako server pro sdílení souborů, nemyslete si, že budete moci zabránit uživatelům shodit server tím, že zaplní jeho disk(y) svými daty.

Dalším aspektem funkčnosti je snadná konfigurace a možnost změn v konfiguraci bez způsobení výpadku serverových služeb.

"Některé verze Unixu (např. Linux) podporují tzv. zaveditelné ovladače zařízení (loadable device modules). Znamená to, že můžete nastartovat Linux a překonfigurovat jeho podporu pro různý hardware a software za běhu. Například můžete nastartovat Linux bez podpory SCSI řadiče, který máte nainstalován a jednoduše pro něj nahrajete podporu ve chvíli, kdy potřebujete použít nějaké zařízení, které je na něj připojeno, třeba optický disk na zálohování. Když zařízení přestanete používat, můžete podporu SCSI opět odstranit. Stejně můžete na požádání nahrávat a odstraňovat podporu pro zvukové karty, síťová rozhraní, dokonce i pro souborové systémy jako HPFS, FAT, VFAT a další (NTFS se dokončuje).

Jakýkoli Unix podporující zaveditelné ovladače zařízení je proto přirozeně vhodnější pro využití jako server protože téměř žádné změny konfigurace nevyžadují restart.

Windows NT se k takovému stavu ani nepřibližují. Dokonce i bezvýznamné změny v konfiguraci Windows NT potřebují nebo vyžadují uzavření systému a restart k tomu, aby se projevily. Změňte IP adresu své implicitní brány a musíte restartovat. Nemůžete dokonce změnit ani druh modemu, který používáte pro PPP připojení bez restartu. Žádné takové omezení v Unixu neexistuje." -- Nicholas Petreley, The new UNIX alters NT's orbit: The re-emergence of UNIX threatens to modify the future direction of NT, NC World, duben 1998.

Dostaneme-li se k pokročilejší síťové funkčnosti, zdá se, že Microsoft's NT Server 4.0 Enterprise Edition není možné s vyspělými komerčními unixovými operačními sytémy srovnat. I když to není nejdůležitější pro rychlost síťové komunikace, unixové systémy dnes poskytují 64-bitovou architekturu, narozdíl od 32-bitového operačního systému NT). D.H. Brown Associates Inc. podává výsledky své analýzy následovně (následující citát včetně tabulky a tří grafů je výňatkem z webových stránek firmy Digital Equipment Corporation na adrese AIX 4.3 Leaps To 64-Bits In Dead Heat With Digital UNIX 4.0):

AIX 4.3 vede v dodávaném množství funkcí pro využití na Internetu a intranetu tím, že dodává nejobsáhlejší množinou rozšíření TCP/IP a navíc i server Lotus Notes. Druhý je v tomto srovnání Digital Unix, který má nejen podporu pro prohlížení, ale i tvorbu webových stránek (Navigator Gold) a solidní podporu TCP/IP. Digital Unix ale nepodporuje novější rozšíření NFS jako CacheFS a AutoFS. IRIX 6.4 je na třetím místě, s podporoou CacheFS a AutoFS a bezpečnostními funkcemi téměř tak dobrými jako má Digital Unix. V Irixu ale schází synchronizace času a implementace protokolů IPv6 a IPSec. Následuje Sun s dobrou podporou NFS a druhořadou podporou rozšíření TCP/IP. Sun se spoléhá na vlastní Web server (nikoli Netscape, Microsoft nebo Apache server) a schází mu prostředky pro tvorbu webových stránek i podpora důležitých služeb jako třeba Novelovského NDS. HP poskytuje v HP-UX silnou podporu Inernetu s pokročilými internetovými protokoly a zabezpečením, schází mu ale podpora pokročilejšího NFS. HP-UX, spolu s AIXem, vede v podpoře NDS. Zatímco podpora Microsoft NT 4.0 pro Internet/intranet se všeobecně označuje za ,,dobrou``, je pozadu za vedoucími producenty unixových systémů vzhledem k chabé podpoře adresářových služeb, síťové bezpečnosti, NFS a TCP/IP služeb. Microsoft se soustřeďuje na přidávání funkcí k svému WWW serveru a vylaďování svého JVM (Java Virtual Machine).

PODPORA PRO INTERNET/INTRANET

SPOLEHLIVOST A ROZŠIŘITELNOST

SPRÁVA SYSTÉMU

Copyright Digital Equipment Corporation 1995-1998. All Rights Reserved.

---

Spolehlivost

V současném světě je spolehlivost často důležitější než rychlost. Protože rychlost je z velké části závislá na použitém hardware (viz násl. sekci), výběr operačního systému má největší vliv na spolehlivost systému. K čemu je dobré velké množství funkcí, rozšiřitelnost a snadná správa, padá-li příliš často např. systém zajišťující finanční transakce v reálném čase. Analogie s rychlým, úsporným automobilem se spoustou doplňků a sportovním vzhledem, kterému se často v největším provozu vypne motor přesto, že jej opakovaně necháváme spravovat, velmi dobře sedí na systém Windows NT.

O Windows NT se často říká, že jsou "stabilní". To ale není zcela přesné. Kdyby tomu tak bylo, nemohli bychom narazit na články, jako např. Podniky potřebují stroje, které nikdy nepřestanou pracovat (Peter Coffee, PC Week 30. března 1998) nebo Nemáme problémy s komunikací (Peter Coffee, PC Week 13. dubna 1998). Když autor těchto článků položil otázku "Co používáte, když chyby nepřicházejí v úvahu?" dostal trojnásobný počet odpovědí než obyčejně. Říká o nich:

"Především jsem nedostal ani jeden e-mail od nikoho, kdo by zastával názor, že Windows NT jsou k takovému účelu dostatečné. Vlastně naopak: Několik e-mailů unaveně vyjadřovalo očekávání, že Windows NT 5.0 přijdou na trh obtěžkány množstvím neprozkoušených nových funkcí, ale aniž by dosáhly spolehlivosti na úrovni nutné pro firemní používání ve své základní funkčnosti.

Od jednoho čtenáře jsem se dozvěděl, že na jeho pracovišti výkon Linuxu na procesoru 486 převyšuje výkon Windows NT na 200MHz Pentiu, a že některé stroje s Linuxem běží bez přerušení déle, než jsou Windows NT 4.0 vůbec na světě.

Také jsem se dozvěděl, že na mnoha důležitých pracovištích se Linux považuje za ověřené řešení, u něhož přístup ke zdrojovým kódům převažuje nad pochybnou výhodou tradiční podpory od výrobce. Co ostatní slibují do budoucna, to Linux dává mnoha uživatelům již nyní --- a za velmi výhodnou cenu." -- Peter Coffee, We do not have a failure to communicate, PC Week, 13. dubna 1998.

Ano, Windows NT jsou o hodně lepší než Windows 3.1 nebo Windows 95, ale ještě dlouho bude trvat, než dosáhnou takové úrovně stability, jakou dnes nabízí dokonce i zdarma dostupné unixové operační systémy.

Jak říká jeden profesionál v oboru, nedostatek stability Windows NT je známým problémem, nicméně manažeři s ním často zacházejí velmi diskrétně:

"Znám tři společnosti, které potichu přecházejí stále více na Unix... na úkor NT, jednoduše proto, že NT padají příliš často," říká Peter Flynn, konzultant z Corku v Irsku. "NT padají tak často, že to je příliš i na manažery. Typickou příčinou je přístup do špatného místa v paměti a chyby I/O."

Tyto společnosti nechtějí o svých rozhodnutích příliš mluvit, "protože je na ně vyvíjen tlak shora," dodává Flynn. "Uvažování typu kupujeme jen Microsoft bylo přejato z kupujeme jen IBM a manažeři, kteří rozhodli [přes záporné stanovisko technického personálu], že se budou používat NT místo Unixu, se teď obávají ztráty tváře." -- Mark Gibbs, Lookin' into Linux, Network World, March 30, 1998.

Každý profesionál, který kdy pracoval v prostředí s Windows NT, ví své o nechvalně známé "modré obrazovce smrti" (Blue Screen of Death). Jedná se o stav, kdy normální okénka zmizí a obrazovka je zaplněna hexadecimálními čísly na modrém pozadí. Jediná možnost nápravy je v takovém případě vypnutí a zapnutí počítače. Tento stav je způsobován různými chybami a má zkušenost je, že mezi nimi mohou být následující věci:

• Je-li na síti používán protokol TCP/IP zároveň s protokolem IPX/SPX a technici zapnou NT se statickou IP adresou na špatném segmentu sítě,
• když některá šesnáctibitová aplikace ve Visual Basicu neběží v "odděleném adresovém prostoru." NT je v odděleném adresovém prostoru defaultně nepouští. K tomu je nutné ručně nastavit všechny šesnáctibitové aplikace na počítači.
• Některé značky paměťových modulů nebo keší jsou také zdrojem této chyby, přestože stejný hardware běží pod jiným operačním systémem (např. Windows 95) bez problémů.

Tento výčet v žádném případě není vyčerpávající. Popravdě řečeno, vývojář software pro Windows a Unix Tim Newsham považuje tento výčet za velmi zavádějící:

V části BSOD zmiňujete několik možností, způsobujících BSOD. Domnívám se, že tento (krátký) seznam je pro čtenáře zavádějící. Existuje tolik cest vedoucích ke spadnutí NT, že uvedení tak malého počtu příkladů vytváří nesprávný dojem. Ještě nebezpečnější je, že Vaše příklady uvádějí hlavně situace, kdy je ke konzole NT přilogován někdo, kdo způsobí pád sytému nějakou špatnou činností. V reálném světě NT často padají zcela bez příčiny během své normální činnosti (jen ponechání systému v běhu po delší dobu, když na něm běží spousta aplikací, může způsobit bizardní pády systému s minimální možností zjistit, co přesně bylo příčinou). Navíc zlomyslní uživatelé mohou snadno působit pády sytému díky děravé implementaci softwarových modulů jako třeba loginu (LSA) nebo TCP/IP.

"Modrá obrazovka smrti" je běžná v některých prostředích a je těžké zjistit její příčiny vzhledem k nepřehlednému nebo vůbec chybějícímu ohlašování chyb. Navíc k tomu jsou NT zvláště citlivé na virové útoky na intelové platformě. Pro operační systém, který musí bootovat z pevného disku (např. NT Server), je tzv. Master Boot Record na pevném disku tak důležitý, že jeho poškození může vést ke zničení celého systému. Linux a další operační systémy na Intelu mohou bootovat z diskety a tento problém tak obejít. Znamená to, že teoreticky je možné zničit NT Server pomocí viru, napsaného před deseti lety pro MS DOS. Každý, kdo plánuje nasazení NT Serveru v "mission critical" prostředí by tento fakt měl vzít v úvahu. Osobně jsem se setkal s MBR viry ve firmě, kde se používaly pouze Windows NT (žádné Windows 95) a jejich účinky byly devastující. Navíc k tomu většina virů, které poškozují Windows, nemá na unixových platformách žádný efekt, protože k své činnosti potřebují MS Windows.

Jeden příklad, týkající se spolehlivosti NT, je popisován Quinnem P. Coldironem, manažerem oddělení informatiky tiskového oddělení University v Nebrasce:

Po přechodu Cats [systém pro evidenci a vyřizování objednávek] na NT se můj život změnil v noční můru. Systém padal dvakrát i třikrát denně a nebyli jsme schopni zjistit příčinu. Neustále jsem byl v telefonickém spojení s Microsoftem a Cats, ale nikdo nám nepomohl. Microsoft mě nechal aplikovat Service Packy (opravy) jedna až tři a několik hotfixů, které pomohly, ale systém stále padal nejméně dvakrát za týden. Po mnoha týdnech a 1 500 dolarech za telefonní podporu Microsoftu mi jejich technický specialista řekl, že bych měl přejít z Cats Pajamas na lepší softwarový balík. To pro mě nebylo řešení, protože s tímto programem pracuje velké množství podobných podniků. Musel jsem nainstalovat zpátky starý Novell server než na něco přijdu... Dnes, po čtrnácti měsících, máme na našem serveru Linux."

Unixový ekvivalent "modré obrazovky smrti" se nazývá "kernel panic" (panika jádra). Jistě existuje, protože jsem o něm slyšel a četl, nicméněn nikdy za celou dobu v oboru jsem nebyl svědkem této chyby. Ačkoli jsem si jistý, že Unixy občas také spadnou, stává se to velmi zřídka. Když pak Unix spadne, je to téměř vždy díky nějaké chybě hardware. Softwarové problémy totiž na sebe v Unixu většinou dlouho dopředu upozorňují, třeba zpomalováním práce systému, a administrátor má dostatek času vystopovat zdroj problému, opravit jej a restartovat příslušný proces (téměř nikdy není třeba restartovat celý počítač!). Obecně je Unixový server nutno restartovat pouze v následujících případech:

• Vzhledem k hardwarové závadě, např. když přestane fungovat pevný disk,
• při instalaci nového hardware,
• jestliže byl přerušen přívod elektrického proudu na tak dlouhou dobu, že se vyčerpaly záložní zdroje,
• chceme-li nainstalovat novou verzi jádra systému.

Když nenastane žádná z výše uvedených situací, Unix může běžet celé roky. NT však nemůže běžet tak dlouho, ani kdyby se někomu podařilo odstranit "modré obrazovky smrti". Vadí v tom jejich vlastní design a používání obtížně opravitelných proprietárních binárních konfiguračních souborů, např. NT registry. Můžete si přečíst o závažné chybě NT, která způsobila, že přes 10 000 NT stanic náhle bylo k ničemu pro jakoukoli úlohu, vyžadující síťové zdroje.

---

Správa systému

Argumenty, že Windows NT se lehce spravují díky svému GUI (grafickému uživatelskému rozhraní), nejsou podložené. Výhody, jsou-li nějaké, používání GUI oproti CLI (Command Line Interface = příkazová řádka) jsou sporné. Nicméně existuje domněnka, že Windows NT má oproti Unixu výhodu, protože má GUI. Ta domněnka je chybná. Unix má GUI také (viz tento příklad grafického rozhraní na Unixu).

"NT měly dlouho výhodu intuitivního grafického uživatelského rozhraní pro správu jednotlivých systémů, přičemž nejvíce jim posloužilo to, že jejich GUI se podobá známému rozhraní Windows. Nicméně s tím, jak uživatelé začali používat větší množství serverů umístěných i geograficky daleko od sebe, začaly se projevovat i některé nedostatky v architektuře NT. Tyto nedostatky jsou primárně způsobeny tím, že NT byly vyvinuty jako jednouživatelský systém. Multiuživatelská stavba Unixu podporuje vzdálený přístup na mnoha úrovních, včetně možnosti vzdáleného přihlášení a editování konfiguračních souborů ze znakového terminálu nebo pomocí telnetu, vzdálené spouštění grafických utilit pomocí X Window a používání administrátorských nástrojů psaných jazykem Java. NT v současnosti neposkytují žádnou z těchto funkcí vzdálené správy. Vzdálená správa NT spíše znamená buď "instalování" lokálního experta, což, jak Microsoft doufá, může být snadné vzhledem k velké rozšířenosti NT a jejich podobnosti s Windows, nebo je nutné spolehnout se na produkty Microsoftu nebo jiných producentů určené pro vzdálenou správu. Ani jedna možnost se ale nevyrovná efektivitou a jednoduchostí správě distribuovaných unixových systémů." -- Citováno z An In-Depth Analysis of Five Commercial UNIX Operating Systems and Windows NT Server 4.0 (Enterprise Edition) by D.H. Brown Associates, Inc.

---

Výkon

Výkon počítače je převážně dán výkonem hardware, nikoli operačním systémem. Většina komerčních Unixů běží jen na velmi výkonných pracovních stanicích a serverech, nemá proto význam srovnávat výkon IBM SP2 nebo Sun Enterprise 10000 k čemukoli, co vyrábí Compaq nebo Dell. Unix je z historických důvodů operačním systémem pro špičkový hardware. Založit tvrzení, že výkon Unixu je vyšší než výkon NT, na srovnání rozdílného hardware by bylo nespravedlivé k Microsoftu. Na druhé straně, Microsoft snížil (namísto zvýšení) počet podporovaných platforem. NT pro MIPS se přestaly produkovat vzhledem k nezájmu zákazníků a podpora PowerPC je jen okrajová. NT, nyní jen pro procesory x86 a Alpha, zůstanou "serverem pro chudé", jak se jim často říká v prostředí informačních technologií..

Abychom mohli výkon srovnávat spravedlivě, musíme srovnávat výkon NT serveru s výkonem Linuxu nebo FreeBSD, jelikož všechny tyto systémy běží na stejném hardware. Naneštěstí, skutečně objektivní srovnání výkonu by se muselo opírat o jeho testování pomocí benchmarků, kterých není mnoho a obyčejně se zaměřují jen na specifické oblasti jako např. výkon WWW serveru: Caldera OpenLinux vs. Windows NT: WebBench Performance Test. Nicméně obecný konsensus mezi profesionály z oboru informačních technologií je, že Linux a FreeBSD výrazně překonávají svým výkonem NT. Když si uvědomíme, že jádra unixových operačních systémů jsou "kompilována na míru" a obsahují pouze ty funkce, které administrátor vyžaduje, Linux a FreeBSD mohou fungovat efektivněji než NT. Navíc každý operační systém, který potřebuje méně zdrojů, překoná více nafouknutý (bloated) systém jako NT. Unix nepotřebuje k běhu grafické rozhraní, NT ano. Každý ví, že grafika vyžaduje ohromná množství diskové kapacity a paměti. To samé lze říct of zvukových souborech, které se zdají tak důležité pro operační systémy Microsoftu.

Testy výkonu (benchmarks) provedené na podobných unixových systémech s využitím stejného hardware mohou být smysluplnější. Net Express, firma prodávající hardware založený na procesorech x86, jejíž systémy jsou "vyvinuty pro vědce, inženýry a telekomunikační průmysl," ukazuje, jakých výsledků je možné dosáhnout s vhodným operačním systémem:

---

Byte UNIX Benchmark 3.2 pro srovnávání operačních systémů:

Představujeme výsledky měření výkonu tří populárních unixových operačních systémů na platformě Intel. Testy byly provedeny na počítači s procesorem Pentium 133MHz a 32MB paměti RAM s chipsetem Triton-II 430HX a SCSI řadičem BusLogic:

Systém	Bytemarks
Linux na Pentiu 133MHz	12.2
BSD na Pentiu 133MHz	9.8
Solaris 2.5 na Pentiu 133MHz	6.2
Solaris na Sun Sparc-II Ultra 167MHz	13.7
Solaris 2.5 na Pentiu Pro 200MHz	13.5

Z těchto výsledků je zřejmé, že Linux je velmi efektivní OS. Hodnoty naměřené Linuxu na procesoru Pentium 133MHz byly téměř tak vysoké, jako hodnoty Solarisu na procesoru Sparc Ultra 167MHz nebo na Pentiu Pro 200MHz!!!

Copyright © 1996 Net Express All Rights Reserved.

Příklad vysokého výkonu, kterého lze dosáhnout díky zvolení unixového operačního systému doplněného volně šiřitelným WWW serverem Apache je možné nalézt v článku Seana Fultona nazvaném Věže síly (Towers of Power) --- Testujeme pět silných WWW serverů zaměřených na špičkové intranetové aplikace, který se objevil v Internetweeku 5. května 1997. Pro NT byly výsledky testů dosti podprůměrné.

"Telenet System Solutions byl zdrojem největšího překvapení našich testů --- s operačním systémem BSDi na jednom procesoru se držel na stejné nebo vyšší úrovni než dvouprocesorový stroj s Windows NT.

Rozdíl byl v tom, že na jednom stroji běžel operační systém BSDi 3.0 a Apache WWW Server. Dvouprocesorové stroje měly nainstalován operační systém Windows NT 4.0 a Microsoft Internet Information Server 2.0."

Zabýváme-li se výkonem WWW serverů, můžeme ještě dodat, že jak uvádí Ariel Faigon, světový rekord ve výkonu WWW serverů drží OS IRIX na stroji SGI:

"V dubnu 1998 byl nejlepší výsledek v testu SPECWeb 7214 operací za sekundu na osmiprocesorovém stroji Silicon Graphics Origin 2000 s operačním systémem IRIX 6.5 a WWW serverem firmy Netscape."

Detaily lze najít v tiskové zprávě SGI.

"Naproti tomu, nejlepší výsledek NT je 1878 operací za sekundu na čtyřprocesorovém serveru Hewlett-Packard NetServer LXr Pro 6/200 s Microsoft IIS."

Připouštíme, že následující příklad není patrně z těch nejvědečtějších srovnání výkonu mezi Linuxem a NT, ale informace Richarda Betela nám mohou posloužit k tomu, abychom věděli, co můžeme očekávat při běžném používání:

Asi dva měsíce už se účastním pokusů o hádání klíče pro šifru RC5, které probíhají na Internetu. Klientský program k tomuto účelu jsem nainstaloval na všechny servery, které mají dost volného strojového času. Mezi nimi jsou dva identické servery: Dual Pentium II na 300MHz, 128MB RAM. Jeden z nich má nainstalovány NT a úplně nečinný Exchange Server (plánujeme, že ho začneme používat, ale v současné době je zcela mimo provoz), a na druhém je Linux (a ten je zatížen poměrně hodně --- běží na něm sdílení disků po SMB protokolu a kompilujeme na něm množství různých programů). Přitom všem Linux testuje klíče 1,8 krát rychleji než NT.

---

Bezpečnost

Toto téma je příliš velké a složité na to, abychom se mu mohli detailně věnovat v tomnto článku. Bezpečnost je nicméně nesmírně důležitá. Jim Mohr se zmiňuje zajímavá fakta ve svém článku The Great Linux-vs-NT Debate o bezpečnosti. Následující odkazy by Vám měly umožnit srovnat bezpečnostní problémy rozličných operačních systémů:

• A BYTE article on Windows NT security problems
• NT secured filesystem (NTFS) can be read from Linux, bypassing filesystem security.
• Known NT Exploits
• NT Security - Frequently Asked Questions version 0.41
• AFCERT - Security Issues for various operating systems

Malá zajímavost:

11. května 1998 se na programu Discovery Channel vysílal pořad o Národní bezpečnostní službě (National Security Agency, NSA) Spojených států. Tento hodinový pořad byl uváděn sloganem "nejtajnější americká služba odhaluje tajemství ostatních díky technologické převaze". V celém vysílání byly velmi dobře vidět pracovní stanice s logem Sun Microsystems, nejen v kryptografické laboratoři, ale i v operačním středisku. V místech, kde NSA vyrábí své vlastní čipy byly vidět monitory, zobrazující velké X --- logo systému X-Window, používaného na všech unixových systémech. Ke konci bylo vidět laptop, na kterém běžela jakási DOSová aplikace. Během celého vysílání byla vidět jen jedna pracovní stanice s logem Intelu. Byla použitá pro rozeznávání obličejů. Nicméně i na této stanici bylo podle okrajů oken zjevné, že ani tady se nepoužívá systém Windows od Microsoftu.

---

Některé "obecně oblíbené omyly"

NT je jen hračka

Na operační systém, který se vyvinul z hračky, nabízí poměrně dost profesionálních funkcí. Ačkoli je málo rozšiřitelný (výkon klesá s přidáním více než čtyř procesorů na server), prošel významnými vylepšeními. Sice bych jej nedoporučil jako primární operační systém v prostředí větších firem, v prostředí malých firem s méně než 250 uživatelskými účty kde neběží žádné "mission critical" procesy by měl být dostačující. Nezapomínejte ale na to, že pro 250 uživatelů jediný NT server nebude stačit. Obecné doporučení zní: Jeden PDC (Primary Domain Controller) a dva BDC (Backup Domain Controllers). Mít na PDC množství aplikací se nedpoporučuje. Potřebujete-li RDBMS, e-mail, WWW a další běžné služby, ani tři NT servery Vám velmi pravděpodobně nebudou stačit.

Kompletním přechodem na Windows NT může společnost eliminovat problémy užívání více operačních systémů v jednom prostředí.

Zde se vychází z toho, že tzv. heterogení (smíšené) sítě jsou problémem. Pracoval jsem kdysi ve společnosti, kde spolu koexistoval Novell a NT téměř bez problémů. Důvodem pro jejich koexistenci bylo, že Novell překonával NT v oblasti sdílení souborů a tiskáren. Unix lze nastavit tak, že poskytuje souborové a tiskové služby způsobem kompatibilním s Microsoftem. Uživatelé nemusejí vůbec vědět, že tyto služby jim poskytujie Unix --- pro ně se tváří jako NT server. Tyto funkce poskytuje Sun Solaris. Linux k tomu účelu používá softwarový balík Samba, který je dodáván s většinou distribucí. Tento balík je, jak jinak, také zdarma.

Unix je zastaralý a složitý systém ovládaný jen z příkazové řádky

Omyl! CDE (Common Desktop Environment) je grafické uživatelské rozhraní (t.j. můžete v něm používat myš, klikat, označovat, přesunovat [drag and drop] v okénkách a na pracovní ploše) --- prostě můžete dělat to samé, co se považuje za základ úspěchů Microsoftu. CDE se dodává s většinou komerčních Unixů: se systémem Solaris firmy Sun, IBM AIX, HP-UX, Digital UNIX firmy DEC a s dalšími. Za přibližně 90 USD můžete mít CDE pro Linux, pokud Vám nestačí výběr ze čtyř GUI, standardně dodávaných s Linuxem: OpenLook (bývalé rozhraní Solarisu), FVWM (volně šiřitelné rozhraní velmi podobné Windows 3.1), FVWM-95 (další volně šiřitelné rozhraní, které lze nastavit tak, že je nerozeznáte od Windows 95) a TWM (předchůdce FVWM). Jestliže jste nikdy neměli možnost podívat se na počítač s Unixem, nabízíme na tomto místě několik obrázků zmíněných grafických uživatelských rozhraní: CDE, TED (TriTeal's CDE for Linux), KDE, FVWM 1.24, FVWM 2.x, FVWM-95, olvwm(OpenLook Virtual Window Manger). Na tomto místě můžeme zmínit jen některá grafická prostředí Unixu; tzv. Window Managers (dále jen WM, doslovně přeloženo "správce oken"). Chcete-li podrobnější přehled, přečtěte si vynikajícího Průvodce po WM pro systém X Window od Matta Chapmana. Najdete tam řadu dalších informací a obrázků, které zde nejsou. Mějte přitom na paměti, že všechny tyto WM jsou konfigurovatelné do nejmenších detailů. Nemělo by Vás překvapit, uvidíte-li obrázky stejného WM vypadající úplně jinak. Jak Matt píše na své stránce, "uvědomme si, že lidé jsou různí a ti, kdo používají počítače je používají pro různé účely. Tak proč si někteří myslí, že bychom úplně všichni měli používat (či trpět) stejné rozhraní?" Je paradoxní, že právě grafické uživatelské prostředí Microsoftu poskytuje nejmenší možnost konfigurace podle preferencí uživatele.

Co se týče tvrzení, že Unix je zastaralý, je nutné říct, že je to stále preferovaný operační systém pro vědu, konstrukci, výzkum a vyšší vzdělávání. Většina inženýrů volí bez váhání Unix namísto NT, protože jsou si plně vědomi jeho konfigurovatelnoti a možnosti optimalizace pro nejrůznější úlohy.

Stejně každý přechází na NT, tak bychom i my mohli postupně nahradit naše Unixové stroje NT servery. NT mají budoucnost

Hovoříte-li s manažery informačních systémů některých velkých korporací, které před dvěma roky přešly z Unix + Novell na Unix + NT, zjistíte, že žádný z nich by se neobešel bez Unixových serverů. Zdá se, že vysoké zatížení je stále lépe snášeno unixovými servery. Za celou dobu, co pracuji v oboru, jsem neviděl Oracle [databázi] na jiném než unixovém serveru. Nicméně dostal jsem e-mail od jednoho čtenáře, který píše: "Spravuji několik instalací Oracle na NT. Problémy s výkonností a funkčností, se kterými se přitom běžně setkávám, jsem na Unixu (Pyramid) nikdy neměl."

---

Názory profesionálů z oboru informačních systémů

Robert Schindler, inženýr z Floridy, který pracuje posledních deset let jako konzultant na volné noze pro některé ze 100 největších firem na poli strukturální analýzy, píše:

"Ještě dlouho potrvá, než mě uslyšíte chválit NT nebo jakýkoli jiný produkt MS. Věřím, že Gates se svým královstvím byl během mého života příčinou většího snížení standardů naší společnosti než cokoli jiného. Kdyby mé produkty měly stejnou kvalitu jako ty jeho, letadla by padaly z oblohy každou hodinu."

Jiný profesionál, který si přeje zůstat anonymní, protože má obavu, že by mohl ztratit práci, píše:

Pracuji ve velké firmě, jedné z největších svého druhu na světě. Rozhodli jsme se používat síťový monitorovací a správní systém firmy Cabletron, který je k dispozici pro NT i Unix. Lidé, kteří se o tento systém měli starat, se rozhodli pro NT, protože s nimi měli více zkušeností než s Unixem. O rok a čtvrt miliónu dolarů později to vzdali, zbavili se NT a celé znovu to udělali na Solarisu. Proč? NT prostě nejsou rozšiřitelná."

Tim Newsham píše v odpovědi na tento článek:

"Vyvíjím software pro NT i pro Unix. Nesnáším NT. Je to příšerné zvěrstvo, má nedostatečný výkon a je příliš nastabilní. Některé části NT jsou napsány tak špatně, že většina práce při portování software na tento systém spočívá v obcházení chyb Microsoftu. Vadí mi, když vidím, kolik lidí přechází z Unixu na NT. Myslím, že časem, jakmile si management uvědomí, jak moc NT poškodily jejich organizace, vznikne proti NT silná zaujatost."

Joseph Day, konzultant z Chicaga, v odpovědi na článek Jessieho Bersta:

"Vyvíjím software jak pro NT, tak pro Windows 95. Nemohu pochopit, proč lidé každému vykládají, jak jsou tyto platformy skvělé..."
"Podpora, kterou máte od lidí v linuxových diskuzních skupinách je o hodně lepší, než cokoli, co kdy uvidíte u produktů Microsoftu..."
"NT musí ujít ještě dlouhou cestu, než dosáhnou stejné úrovně stability, jakou má Linux."
-- Výňatky z dopisu Josepha Daye, nazvaného Kolik Vám Microsoft zaplatil za napsání tohoto článku? Zdroj: Jesse Berst's Anchor Desk. 16. února 1998, ZDNet.

Torsten Holvak, správce systému v Laramie, WY, odpovídá Jessiemu Berstovi:

"Jesse, jsem si jistý, že Microsoft by stejně jako IBM v šedesátých létech rád donutil lidi věřit, že výběr konkurenčních produktů by mohl ohrozit jejich kariéru. Jenomže tak to prostě není! Já bych okamžitě vyhodil zaměstnance, který by pro "mission critical" server elektronické pošty nebo WWW server zvolil NT místo Unixu. U nás používáme na všechno FreeBSD a není nic stabilnějšího. Nejenže jsou volně šiřitelné Unixy rychlejší, výkonnější a stabilnější než NT, ale mají i lepší podporu. Jen zkuste dostat odpověď z technika od Microsoftu aniž byste platil spoustu peněz a dlouho čekal. Považujte se za šťastného člověka, jestliže odpověď pak Váš problém vyřeší. Těžko mohu uvěřit, že se takový článek objevil na Vaší hlavní stránce. Je to hrozné. Rozhodně jsem si nemyslel, že Vy budete rozšiřovat Microsoft FUD (FUD je zkratka pro Fear, Uncertainty and Doubt = strach, nejistota a pochyby --- termín používaný ve spojení se "zastrašovací" taktikou některých firem, pozn.překl.). -- Výňatky z dopisu Torstena Holvaka nazvaného Vyhodil bych zaměstnance za použití NT. Zdroj: Jesse Berst's Anchor Desk. February 16, 1998, ZDNet.

Quinn P. Coldiron, manažer oddělení informatiky tiskového oddělení University v Nebrasce, píše o svých zkušenostech s Novellem, Windows NT a Linuxem:

"Po vykonání ranních úloh obyčejně spouštíme zálohování celého systému Cats [systém pro evidenci a vyřizování objednávek] a teprve poté pokračujeme se zavíráním. To nám na Netware normálně trvalo dvě hodiny. Linuxový server zvládnul celou zálohu za 45 minut, což nám umožnilo zkrátit celkovou dobu zavírání na něco málo přes hodinu. Toto zvýšení rychlosti přitom bylo provázeno snížením nároků na hardware, protože zmíněný Linux běžel na stroji s pouhými 32 MB paměti a IDE disky, zatímco Netware měl 64 MB paměti a SCSI disky. Zvýšení rychlosti systému bylo zaznamenáno i během normální práce. Téměř denně slýchám poznámky o tom, že systém se zdá být rychlejší a spolehlivější.

Nedávno jsme provedli upgrade procesoru na Pentium 200MHz a doplnili jsme paměť na 64 MB, abychom se připravili na zvládnutí nejnovějšího plánu --- chceme, aby tento server nahradil i náš Windows NT server, používaný pro sdílení disků a tisk, protože NT padají přibližně dvakrát do měsíce bez jakéhokoli důvodu, dokonce přesto, že jsme dodatečně zaplatili Microsoftu 1 500 dolarů za technickou podporu. Náš jediný server s RedHat Linuxem tak nahradí jak náš Novell Netware3.11, tak Windows NT 4.0 a přitom celková náročnost na hardware poklesne. S nedávnými pokroky týmu, který programuje balík Samba, v oblasti podpory doménové struktury NT a s prosincovým uvolněním linuxové distribuce RedHat verze 5.0 očekávám, že budeme mít velmi výkonný a levný server pro naše klientské počítače se systémy Windows 95, Windows NT a MacOS." -- Citováno z článku Nahrazujeme Windows NT Linuxem

29. září 1997 Nick Johnson napsal v diskuzním fóru Byte Forum:

"Z pohledu administrátora je pro mne obtížné brát vážně operační systém, který potřebuje 128 mega paměti, dva 200MHz procesory a 8 giga místa na disku jen proto, aby na něm mohl běžen malý intranetový WWW server, zvlášť když ten systém padá a restartuje se po napadení jednoduchým, standardním TCP paketem. Není prostě možné uvažovat o NT nikde, kde je potřeba spolehlivost a rychlost. Tu samou úlohu, kterou jsem uvedl, by zvládla 386 se 16 MB paměti a FreeBSD, a přitom by nebylo potřeba platit vysokou cenu Microsoftu."

Mike Hucka, administrátor Unixu a programátor z Michiganu píše:

"Co mě děsí je proč lidé investují tolik peněz do NT, když existuje tolik důkazů, že Unixy jsou vyspělejší, stabilnější, levnější a o tolik výkonnější! Proč? Co se těm lidem děje?

Copak nevědí, jaké jsou možnosti Unixu?

Možná jsem zaujatý, ale když vidím pracovní prostředí jako CDE na Sunech nebo KDE, myslím, že jsou velmi blízká tomu, co má uživatel na PC nebo Macovi. Navíc je pro Unix k dispozici obrovské množství dokumentace --- jen uvažte, kolik knih vydalo nakladatelství O'Reilly & Associates, nebo on-line manuály Sunu na http://docs.sun.com, nebo kterékoli ze stovek stránek s informacemi o každém představitelném aspektu Unixu.

A nejen to, dokonce můžete mít zdarma volně šiřitelné verze Unixu, které jsou srovnatelné v rychlosti a stabilitě se Solarisem a poměrně dobře poběží i na obyčejném PC, budete-li si to přát.

A navíc k tomu všemu máte k dispozici zdrojové kódy.

Proč proboha lidé stále dál zkoušejí používat NT?"

---

WWW Servery

Životní mízou Internetu jsou WWW stránky. Je to ta část Internetu, kterou veřejnost vnímá. Je-li Váš WWW server pomalý, má-li technické problémy nebo je-li nedosažitelný, má to jistě nepříznivé účinky. Vzhledem k tomu, že většina korporací se orientuje na Unix, běžně používají jako software pro WWW server Apache nebo Netscape-Enterprise. Apache byl počat s Unixem na mysli. Je volně šiřitelný a v současné době vládne Internetu. Přibližně polovina WWW serverů na Internetu používá Apache (viz průzkum od firmy Netcraft o používání WWW serverů.). WWW server IIS od Microsoftu nepokrývá ani celou čtvrtinu Internetu. Apache nyní používají například následující organizace a instituce: Javasoft, FBI, Financial Times, Filmová databáze, W3 Consortium, Britská královská rodina, knihovní systém Oxfordské university, M.I.T., Harvardská universita, Texasská universita v Austinu. Netcraft také zmiňuje fakt, že Rapidsite, společnost pronajímající prostor na WWW Serverech jiným firmám, je nyní na pátém místě v průzkumu. Jejich systém, na kterém běží upravená verze Apache, podporuje 44 280 doménových jmen na 39 905 různých IP adresách. Je to pravděpodobně největší světový systém pro pronajímání WWW prostoru. Jistě si vzpomínáte, že v tomto článku v části věnované rychlosti spojení Unixu a Apache překonává spojení NT a IIS . Apache je nejen rychlý, ale je také zdarma.

Potřebuje-li organizace co nejrobustnější WWW server, Netscape-Enterprise je skvělé řešení. Ačkoli není zdarma jako Apache, bude stačit i na ty největší požadavky. Netscape-Enterprise používá třeba BMW, Dilbert, Silicon Graphics, Shell, Sun Microsystems, Sybase, Ferrari a Vatikán.

IIS od Microsoftu je jedna z mála věcí, které se vlastně s Windows NT dodávají. Nemá žádnou významnou či zvláštní vlastnost, která by nebyla dávno implementována v jiných WWW serverech. Nevyniká ani rychlostí, ani popularitou, ani počtem současných uživatelů, které je schopen zvládnout. V současnosti jej používá např. Compaq, Nasdaq, Národní fotbalová liga, Exxon, Tesco. Z faktu, že Microsoft vděčí za velkou část svého úspěchu levnému hardware, tedy počítačům na platformě Intel, byste mohli vyvozovat, že tento velký partner Microsoftu používá IIS. Ale není tomu tak. www.intel.com používá Netscape FastTrack Server.

Pro uživatele Windows 95 a Windows NT je jedním z nejznámějších zdrojů software na Internetu www.windows95.com. Ohromná popularita tohoto serveru nutně vyžaduje robustní operační systém a výkonný WWW server. Jelikož veškerý software nabízený na tomto serveru je výhradně pro Windows 95 nebo NT a celkový tón serveru je k Microsoftu velmi přátelský, někdo by se mohl domnívat, že zde je používán NT server a IIS. Inu, není tomu tak. Zde uvádíme citát z jedné jejich vlastní WWW stránky :

Jaký hardware a software je používán pro Windows95.com?

Používáme počítače s procesorem Pentium Pro na kterých běží operační systéme BSDI Unix a WWW server Apache. Naše servery jsou k Internetu připojené několika linkami T3.

Poznámka: Tento citát je z února 1998. Nedávno se Windows95.com přejmenoval na WinFiles.com, ale stále ještě je dostupný pod původním názvem. Tato změna proběhla v březnu 1998.

---

Poštovní servery (MTA)

Microsoft Exchange versus Sendmail: Názory profesionálů z oboru informačních technologií

Billy Bob Thornton píše:

Exchange má také tu "výhodu," že Vás nutí platit Microsoftu za každé spojení k serveru (per seat). Můžete dát dohromady systém, používající řekněme Sun Ultra 1 (kolem 7 000 USD) a Solaris Internet Mail Server (který je součástí Solarisu 2.6) a poskytovat POP a IMAP dvěma tisícům uživatelů. Ještě jsem nepotkal nikoho, kdo by nebyl úplný marketingový trouba, kdo by mi radil, abych za dvojnásobnou cenu udělal to samé s použitím NT a Exchange.

Brad Van Orden, systémový a síťový konzultant, píše:

...Jak jsem již výše zmínil, dokonce i když nebudete počítat cenu nákupu a nastavení, Exchange Vás přijde na mnohem víc během normálního provozu. Musíte mít někoho, kdo ho bude aktivně spravovat. Používáte-li unixovou poštu, jakmile správně nastavíte sendmail.cf, jediná činnost kterou budete dělat je přidávání a odstraňování uživatelů. Je to obrovský rozdíl v ceně správy.

Tom Moore z Daytonu v Ohiu píše:

Zdá se, že současný trend je mít jako administrátory "trouby". Právě jsem si přečetl článek, který tvrdí, že i přestože je dnes Apache nejrozšířenější WWW server na Internetu, je "pravděpodobně nevhodný" pro firemní použití částečně proto, že nemá grafické uživatelské prostředí pro administraci a tedy potřebuje zkušeného administrátora, který jej zkonfiguruje. Vyplývá z toho tvrzení, že stačí mít grafické uživatelské prostředí a kdokoli si může začít myší klikat a nastaví všechno správně.

Stejná "logika" se nejspíš aplikuje na srovnání sendmailu s MS Exchange. Jelikož sendmail má textový konfigurační soubor, potřebuje zkušeného administrátora. Exchange má GUI, takže zkušeného administrátora nepotřebuje. Jelikož jsem pracoval s oběma produkty, nevěřím tomu. Obojí se nastaví poměrně snadno do základního nastavení. Obojí vyžaduje zkušeného správce na nastavení čehokoli složitějšího. Když ale chcete používat skutečně komplikované funkce, jako je třeba filtrování spamů, Exchange na to nestačí.

Jeden čtenář pociťuje mé srovnání MS Exchange s MTA jako nespravedlivé:

"Srovnávání Exchange a běžného MTA (Mail Transfer Agent --- program doručující poštu) je v nejlepším případě překroucení fakt. Exchange není a nikdy nebyl nabízen jako MTA, je to spíš server pro firemní komunikaci."

MS Exchange má i některé funkce, které v běžných MTA nejsou. Nicméně účelem tohoto článku je ukázat, jaké poštovní servery jsou dodávány v rámci každého operačního systému. Odpověď zní: V Unixu je to sendmail, ve Windows NT 4.0 není nic; přitom, chcete-li řešení od Microsoftu, nemáte na výběr nic jiného než Exchange Server.

Microsoft Exchange Server není jediný komunikační server, který má takové funkce. Podívejme se, jaký výběr je v oblasti serverů IMAP4 dostupných pro firmy a srovnejme je:

Můžete zkusit tento odkaz, chcete-li dostat detailnější cenové srovnání.

---

Závěr

Je paradoxní, že se podle zkušených správců systémů zdá, že Unix je správnou volbou všude, kde je nízký rozpočet, a zároveň v obrovských podnicích, které požadují špičkové multiprocesorové servery a rozšiřitelný operační systém. Novinářka Elizabeth Corcoranová z Washington Postu nám dává příklady z praxe:

Informační systém Cincinnati Bell například již několik let používá pracovní stanice a servery Sun pro zpracování šeků. Nedávno bylo přikoupeno několik nejvýkonnějších serverů, které Sun dodává, aby bylo možné zpracovat milión účtů denně. Jak říká James Holtman, na výběr jsme měli servery společnosti Sun nebo sálové počítače IBM. Technologie Microsoftu "ještě není dost pokročilá. Ještě musí dlouho růst, aby se vyrovnala systémům takové velikosti". -- The Washington Post, neděle 8. února 1998; strana H01

Jedná-li se o společnost malou až středně velkou, která má jen málo "mission-critical" procesů, chce najmout další administrátory pro své Exchange a IIS a má dostatečný rozpočet k pokrytí licencí "per server" nebo "per seat," potom je správným řešením NT. Společnost AberdeenGroup publikovala vynikající případovou studii migrace na Windows NT.

NT je také vynikající řešení pro manažery, kteří potřebují prokázat, že plně využili svého rozpočtu na hardwarové a softwarové výdaje. Pravděpodobně je právě toto důvodem, proč federální úřady nepotřebují nechat si schvalovat jejich nákup: "NT se staly neoficiálním standardním operačním systémem federální vlády. Federální úřady, odpovědné mimo jiné za nákup počítačového vybavení vyžadují písemné schválení shora před objednáním jakéhokoli unixového operačního systému nebo hardware, na kterém neběží Windows NT. Pro nákup intelového hardware nebo Windows NT není potřeba žádné předběžné schválení." (oznámeno prodejcem řešení firmy Sun, který si přeje zůstat v anonymitě).

Malé obchody nebo pokročilejší uživatelé s malým rozpočtem, a dokonce i střední a velké firmy, které začínají unikat ze sevření starých představ, že výkon je nejlépe měřen počtem číslic na účtě, mohou využít Linux nebo FreeBSD, které lehce překonávají výkon a funkčnost řešení postavených na NT. Mohou přitom využít levný hardware Intelu a mohou tak učinit zadarmo, za cenu, kterou Bill Gates jen stěží dokáže přebít. Proč investovat do operačního systému NT, který vyžaduje drahé školení a pak nová školení s každou novou verzí? Unixových administrátorů je dostatek a jsou většinou na vyšší úrovni než jejich Windowsové protějšky (většina unixových administrátorů umí programovat, což lze mezi novou generací "NT admins" vidět jen zřídkakdy.) K čemu utrácet téměř 5 000 dolarů za MS Exchange Server (tato cena pokrývá pouhých 50 klientských licencí), který jak se zdá je schopen pokrýt poštu několika málo stovek zaměstnanců, když můžete použít poštovní program sendmail, který je součástí Unixu, a jedná se o vyzkoušenou a prověřenou aplikaci, schopnou pokrýt požadavky tisíců zaměstnanců.

Co se týče funkčnosti a výkonu těchto dvou operačních systémů, zdá se, že Unix má bezpochyby převahu. Lze si vybrat mezi mnoha výrobci (nehrozí tedy monopol). Nabízí rozšiřitelnost, efektivní využití systémových zdrojů, administraci i používání na dálku, je multiuživatelský, je pro něj k dispozici ohromné množství software, používá stejné standardy nezávisle na výrobci (POSIX). Je možné kontrolovat využití disku uživateli (narozdíl od NT), neshodí ho deset let staré viry. To nejdůležitější, co byste si z tohoto článku měli pamatovat pro chvíli, kdy se budete snažit rozhodnout mezi Windows NT a jedním z unixových systémů je zde:

Operační systém Unix vám dá flexibilitu: Můžete si vybrat hardware, používat příkazovou řádku i grafické prostředí, můžete ho koupit nebo získat zdarma, máte na vybranou i to, od kterého výrobce byste ho chtěli. Je dynamický, t.j. umožní Vám nastavit jádro systému tak, aby se hodilo přesně pro Vaše potřeby.

Windows NT Vám dají omezení: jen Intel nebo Alpha, bez možnosti vypnout grafické prostředí, navíc dokonce jen jedno grafické prostředí (nemáte na vybranou z množství "okénkových" systémů, které jsou k dispozici pro Unix X-Window). Pouze komerční MTA, jediný výrobce (nebo jste snad slyšeli o klonech Windows NT?). NT server je statický, t.j. nikdy Vám neumožní nastavení, vhodné právě pro Vás. Jedna velikost sedí jen málokomu.

I když Microsoft není jediným producentem "omezujícího" software, podporujícím pouze svá vlastní proprietární řešení, lze doufat, že organizace, které se zaměřují na podporu otevřených systémů a řešení se prosadí. Jednou z firem, podporujících otevřenost v kontrastu s omezující politikou Microsoftu je například Netscape:

Naše strategie je v ostrém kontrastu se strategií firem jako Microsoft, jejichž obchodní plán je závislý na tom, aby zákazník stále přecházel na nejnovější verzi každého jejich operačního systému. Všimněte si, že komponentový model Microsoftu --- ActiveX --- a jeho součásti byly vyvinuty tak, aby je šlo používat jen na 32 bitových Windows. Velké množství API od Microsoftu je také pouze pro 32 bitové Windows. Například aplikace, která používá ADSI (API od Microsoftu pro přístup k protokolu LDAP), nemůže běžet ani na 16 bitových Windows a už vůbec ne na Macintoshi nebo Unixových systémech. Naproti tomu LDAP API od Netscape je k dispozici na 17 platformách v jazyce C a na mnoha dalších v Javě. Navíc nové služby vyvíjené Microsoftem, jako třeba zpracování transakcí "Viper", nebo předávání zpráv "Falcon", běží pouze na platformě NT 5.0 --- například databáze Oracle běžící na Unixu není podporována. Rozdíl je jasný: s Microsoftem vývojáři píší programy pro Windows, zatímco s Netscape píší programy pro Internet. -- Netscape, Netscape ONE Advantages

Zdálo by se, že na základě informací, které jsme zde uvedli, by mělo být jasné, který operační systém vybrat. Přesto se každý den některý schopný administrátor někde na světě dozvídá od svého nadřízeného, že firma se rozhodla přejít na Windows NT. Administrátor je překvapen a zmaten, protože informace, které jsme zde uvedli, dávno zná. Proto je tento článek určen právě manažerům Vaší společnosti. Až příliš často se stává, že vedení bezdůvodně rozbije fungující, stabilní, efektivní a technicky dokonalejší systém, když náhle objeví, že se nějaký čas používal bez jejich vědomí:

Manažer oddělení IT se jeden den zeptá, co je to za počítač támhle v rohu a dostane odpověď, že je to intranetový WWW server, který tam běží už rok a půl, a mimochodem běží na něm Linux. Jeho normální reakce je, že přikáže přejít na NT. Obyčejně se ale po nějakém čase vrací k Linuxu, protože zjistí, že poklesla výkonnost. -- Linus Torvalds talks economics and operating systems, InfoWorld, April 9, 1998.

Přesně taková situace se stala ve firmě Cisco Systems Inc., nicméně přesto, že vedení rozhodlo o přechodu na NT, stále ještě tam používají Linux (přečtěte si o tom víc). Zjevně někdo ze zaměstnanců odmítl splnit příkaz. Proč myslíte, že by někdo riskoval ztrátu zaměstnání z takového důvodu? Necháme odpověď na Vás.

Jste-li manažer, pokuste se využít těchto informací k zlepšení stavu výpočetní techniky ve Vaší firmě. Promluvte si se svými technickými specialisty a zeptejte se jich, co je nejlepší. Rozhodněte se správně a nenechte se ošálit prodejci, kteří hýří odbornými výrazy, ale nejsou schopni je ani vysvětlit, natož pak vysvětlit jejich význam pro potřeby a cíle Vaší společnosti. Zkuste vyhledat společnosti, které pro řešení podobných potřeb implementovaly obě řešení --- Microsoft i Unix. Zkuste se sejít s jejich technickým personálem a získat tak objektivní zprávy z první ruku o vhodnosti, problémech s implementací a počátečními a průběžnými náklady na takové řešení, jaké potřebujete.

---

Rychlé srovnání Linuxu a NT Serveru

Jelikož NT jsou často zvoleny proto, že používají levný hardware, srovnáváme zde NT s Linuxem, který je také optimalizován pro hardware Intelu.

Poznámka: V tomto srovnání uvádíme jen součásti a vlastnosti, které se přímo dodávají s daným operačním systémem. Například Perl 5.0 je dostupný na všech platformách, ale Microsoft ho se svým operačním systémem nedodává. Stejně tak většina distribucí Linuxu obsahuje kolem čtyř grafických uživatelských rozhraní (správců oken), a přitom (jak bylo uvedeno výše) je to jen malá část toho, co je ve skutečnosti pro Linux (a jakýkoli jiný Unix) k dispozici.

---

Jaké systémy používají velké společnosti?

Amazon.com

Amazon.com Books je největší světový obchod s knihami na Internetu, otevřený 24 hodin denně. Spoléhá se na operační systém Digital Unix na systémech AlphaServeru 2000. Data jsou přístupná zákazníkům díky technologii Digital VLM64: "Základem pro náš rychlý růst byly vynikající vlastnosti WWW serveru z řady Digital AlphaServer a snadný přechod na nové verze."

Boeing

Operační systémy: HP-UX, IRIX, Solaris, a víc NT než by si jeho technický personál přál. Přečtěte si, co o Boeingu říká Linus Torvalds! WWW server: Netscape-Enterprise 2.01

Dallas Cowboys

Operační systémy: IRIX (Silicon Graphics UNIX Operating System) a Unix System V Release 4.0 Poštovní server: Netscape Messaging Server 3.01 WWW server: Netscape-Enterprise 3.0

Dow Corning

"Naše firma operuje v globálním měřítku a vždy používala sálové počítače. Přechod na Sun byl riskantnější než jiné možnosti, ale jejich technologie a energičnost na nás udělala ten nejlepší dojem. Teď, když už víme, jaká je spolupráce s firmou Sun, kdybychom se měli znovu rozhodovat, vůbec bychom nebrali v úvahu jiné možnosti. Sun odvádí vynikající práci."
-- Mark Smith, Manager of Information Technology Systems, Dow Corning

Hotmail, now owned by The Microsoft Corporation

Hotmail je na WWW volně dostupná poštovní služba. Pro svůj provoz používá operační systémy Sun Solaris a FreeBSD. Jako WWW server používají Apache 1.2.1. V roce 1997 koupil firmu Hotmail Microsoft a pokusil se přejít na NT, ale "...deset miliónů uživatelů se ukázalo být pro NT příliš a Solaris byl vrácen zpátky." Přečtěte si o tom v článku Solaris calls Hotmail shots for Microsoft.

United States Postal Service

"Poštovní služba Spojených států rozmístila v roce 1997 ve Spojených státech na 900 linuxových systémů, které automaticky rozeznávají adresy na obálkách. Každý systém se skládá z pěti počítačů s dvěma procesory Pentium Pro 200 MHz (PP200) a jednoho jednoprocesorového PP200. Na všech běží Linux."
-- John Taves, Linux is reading your mail, 8. dubna 1998

Yahoo!

"...O několik dnů později jsme přidali k našim WWW serverům jeden s operačním systémem FreeBSD. Nejenže překonal svým výkonem všechny ostatní, ale byl i stabilnější. O několik týdnů později jsme mu už úplně propadli. Přestože jeho cena je jistě atraktivní, hlavním důvodem, který nás přesvědčil, byla jeho stabilita, výkon a přístup ke zdrojovým kódům. Od té doby používáme téměř výhradně FreeBSD, na Internetu i pro náš vlastní vývoj."
-- David Filo, spoluzakladatel Yahoo! (FreeBSD News, číslo 1)

Seznam firem, používajících Linux pro svou normální práci, se snaží informovat veřejnost o tom, že Linux je reálnou a životaschopnou alternativou ke komerčním unixovým operačním systémům. Zmíněny jsou i firmy jako Cisco Systems Inc., Sony WorldWide Networks, Mercedes-Benz, and Yellow Cab Service Corporation Každý záznam je doplněn popisem situace, ve které je Linux používán.

InfoWorld nedávno publikoval článek, zmiňující se o tom, že Cisco Systems Inc. možná přechází z Linuxu na Windows NT:

Když už mluvíme o změnách platforem, Cisco Systems bude možná měnit své interní tiskové servery. Současná infrastruktura firmy je založena na Linuxu a funguje velmi dobře. Manažerům to ale nebrání v touze po změnách. Dozvěděl jsem se, že ve světle stále lepších vztahů Cisca s Microsoftem se vrcholový management rozhodl vydat příkaz, že existující systémy se vyhodí a nahradí se Windows NT. Koluje ale zpráva, že i přesto systémem tiskových serverů zůstal --- hádáte dobře --- Linux." -- Robert X. Cringley, "No Sunday in the Park: Rain Pushes platforms closer to the precipice," in: InfoWorld, 23. února 1998, vol. 20, issue 8, p. 115.

Linus Torvalds, otec Linuxu, se v interview které poskytl InfoWorldu zmiňuje o tom, že Linux je v mnohých firmách často ,,neoficiálně schválen``:

"Jen málo lidí chce oficiálně potvrdit, že používají Linux. NASA velmi otevřeně podporuje Linux, podobně se chovají univerzity. Vím, že Linux je užíván ve firmách jako třeba Boeing, ale nemohu lidi odkázat na WWW stránku, která by to potvrdila." -- Linus Torvalds talks economics and operating systems, InfoWorld, April 9, 1998.

---

Odkazy

The Cathedral and the Bazaar by Eric S. Raymond, 29 January 1998.

Microsoft: The Joker of Enterprise IS Computing by The AberdeenGroup, Executive Viewpoint, Volume 10 / Number 20, September 29, 1997.

Interoperability: Possibility or Elusive Dream? --- An Executive White Paper by The AberdeenGroup, March 1998.

OnSite - Case Study: Migration Migraines by The AberdeenGroup, 1997.

Windows NT no match for UNIX, IDC says by Rob Guth, Computerworld, 7-24-97.

1997 Product of the Year Award: Operating Systems - Network Operating System by Eric Hammond, InfoWorld Test Center.

1997 Product of the Year Award: Best Technical Support Award by Ed Foster, InfoWorld Test Center.

Linux Reviews and Articles by Christopher Blizzard. This page lists 65 articles or reviews of Linux.

Linux Grows Up: Red Hat's commercial Linux beats NT at its own game, by Maggie Biggs. The author is a senior analyst in the InfoWorld Test Center. She specializes in database technology and application design, development, and deployment via intranets and other networks.

Linux lines up for the enterprise: Is there a place in your shop for this inexpensive UNIX? by Rick Cook, in: SunWorld - January 1998.

Lookin' into Linux by Mark Gibbs, Network World, March 30, 1998.

Doing the math to resolve the NT vs. UNIX debate by Wayne Spivak, Network World, August 18, 1997

The advantages of using BSDI BSD/OS over Windows NT Server iServer - Verio Web Hosting Inc. - Virtual Servers

Linux: Not Just For Geeks And College Kids Anymore, by Jason Perlow, ZDNet, February 11, 1998.

Leaning Toward Linux: Powerful, robust, and free, Linux is worth investigating, especially if you plan to set up an Internet domain by Neil Randall, ZDNet - PC Magazine Online, July 1997, Vol 16, No. 13.

Replacing Windows NT Server with Linux by Quinn P. Coldiron, Information Systems Department manager for the University of Nebraska Press.

An In-Depth Analysis of Five Commercial UNIX Operating Systems and Windows NT Server 4.0 (Enterprise Edition) by D.H. Brown Associates, Inc.

Comparing BSDI and NT: Building Intranet and Internet Servers with BSDI and Windows NT

The Standish Group - SUN Also Rises: Solaris Vs. NT

BitWizard B.V. "UNIX vs. NT"

THE H-REPORT: Which Operating System For Your 'Intranet'?

Linux Helps Bring Titanic to Life Daryll Strauss, LINUX Journal, Issue #46, February 1998. Poděkování

Zvláštní poděkování patří Martinu Vermeerovi, jehož expertní znalosti byly a jsou neocenitelnou pomocí při vývoji tohoto dynamicky se rozvíjejícího projektu. Hluboce si vážím překladatelů, kteří věnovali svůj čas tomuto dílu: Český překlad pořídil Hanuš Adler, japonský Kobayashi Osamu, portugalský Bruno H. Collovini, španělský překlad zajistil Miguel Angel Sepulveda a provedl José M. Laveda. Mé díky patří také Natu Makarevitchovi a Cyrilovi Bouthorsovi, kteří v současné době pracují na francouzském překladu a Michele Dalla Silvestra, pracující na italském překladu.

Dále bych rád poděkoval mnoha čtenářům, kteří mi poslali odkazy na nové důležité články, které se k tomuto tématu váží, například Peter Chen, Ariel Faigon, Paul Fischer, Jim Mohr, John Oram, Raj Warty a mnoho dalších.

Stejně tak oceňuji konstruktivní kritiku od následujících čtenářů: Keith H.J. Bevins, Joris Braakman, Phillip Chu, Baruch Cochavy, Nicholas Donovan, Julian Elischer, Steve Fuller, Alex Gogan, Jake Hamby, Peter Jeremy, Adam Johnson, Geoffrey King, Hannu Krosing, Greg Lehey, Kimberly McBride, Richard Smith, David Waine a další.

Stejně důležitá pro mě byla asistence Leifa Erlingssona a Damona Conwaye koncem března, kdy jsem upgradoval své připojení na Internet a potřeboval jejich mirrorování. Oba provádějí i nadále mirror tohoto textu. Konečně děkuji Ryanu Sumnerovi za jeho nekončící morální podporu tomuto projektu.

---

Kalanišovy dodatky

Funkčnost

První problém je "využití silného serveru". Což je fajn do chvíle, než musíte tahat 3D grafiku. Klasický případ, kde jsou Unixy ještě v roce 2024 v háji, je CAD. Hlavně AutoCAD, který tedy dost vládne. Už v 90' se možnosti grafických karet neskutečně rozvíjely díky tlaku her a v kombinaci s přijatelnou cenou za stroj měl Microsoft s Intelem velmi navrch. Hlavní problém je zde v architektuře protokolu X Serveru a požadavku na rendery v rámci přenosu informace po velmi bídné síti. Což se daleko lépe dělá na lokálním stroji, kde si procesor žvatlá po sběrnici přímo s grafickou kartou (nemá to tak daleko, jak fyzicky tak vrstvami volání). Protokol X to ale posílá zpátky na server, kde to má zpracovat tamní procesor, který na to ale až tolik času mít nemusí. Navíc výkonost unixových oladačů byla dost dlouho daleko za jejich microsoftími protistranami. Jsou zde uvedeny SGI jako protipól, avšak opět z osobní zkušenosti, kdy jsme s kamarády spustili po síti Quakea na SGI O2 a Pentium s Windows 98, tak SGI dostalo neskutečně na prdel. Jak grafikou, tak odezvou a herním zážitkem. Předpřipravené rendery asi super. Ale pokud jste chtěli něco relativně hned, tak serverová architektura má problém. Grafika na Apple funguje jen proto, že jede lokálně. Pokud by měla jet ze serveru, tak to taky zdechne. Servery se tedy roku 2024 používají jako přerostlá úložiště dat, kam lze rendery odložit, případně je nakrmit požadavky a počkat na výsledek. Na interaktivitu zapomeňte, pokud teda nemáte monitor a klávesnici připojené hned do něj. Mimochodem na 3D grafice zhynuly procesory Cyrix, které jí taky nedávaly. Traduje se, že za to mohl příchod Dooma a následně Quakea, kteří instrukce Pentia nad desetinými čárkami ohledně 3D vyžrali do mrtě. Amiga a jiné 8bit a 16bit procesory neměly absolutně nárok. I dneska jsou blázni, co staví 3D grafiku, ale na horší stroj, než je 32bit, to běžně necpou. Takhle vím o klonu hry Portal, co prakticky jede nativně na NES64, což je daný stroj fakt na hraně.

Dále je tam cena hardware. I tenkrát. Protože třeba SGI i Apple (a to včetně třeba LC nebo Quadry) má dole disky na SCSI, zatímco Wintel jede na daleko jednodušším přípojení IDE. Disky byly drahé. SCSI jsou kurevsky drahé doteď. Sehnat některé rozšiřující karty byl taky neskutečný zásah do rozpočtů. Karty z DOSu se však relatvně často daly "ukecat" k běhu pod Windows nebo k nim výrobce patřičný ovladač dopatlal. A čím specializovanější, tím horší. U Windows, pokud byly zvukovky zkopírovány od SoundBlasterů, tak se zpravidla celkem obstojně rozjely, občas dokonce samy bez pomoci. Pokud někdo chtěl jet aspoň MIDI, tak buďto už mrtvá Amiga nebo prostě Windows. Do Apple se tenkrát zvukovky moc cpát nedaly nebo stály ranec a výkon meh.

Dál je tohle téma spíše o filozofické hádce, jestli je lepší mít procesování dat lokálně na mnoha strojích nebo centrálně na nějakém superstroji. Včetně toho, jak to budou obsluhovat admini. Je ale třeba říct, že ani jedno nemusí být optimalizováno pro danou úlohu. Jde tu dost o to, že na Unixech není často potřeba lézt až k uživateli, když se něco nastavuje nebo podělá, čímž se šetří čas. Jak uživatele, tak admina. Na druhou stranu doufat, že se data přenesou po třeba telekomáckém dial-upu, byl taky docela hazard. Pak zároveň platí, že pokud uživatel sejme stroj, tak s ním jdou všichni na něm přihlášení. A uživatelé jsou na tohle velmi šikovní. Čím větší server, tím větší následky. Včetně množství dat nebo downtimu. U sólo stroje se děje pramálo. Už nějakou dobu tohle ale řeší slušná připojení, virtualizace a Vzdálená plocha, což je odpověď MS na z pohledu 3D grafiky poměrně tragický X Window protocol.

Mimochodem: moderní webové aplikace jsou vlastně taky psané ve 2 kusech - serverová část v něčem, co server zvládne (java, php, asp, python, ...), a stránky pro prohlížeč v HTML a JS. Uživatel už nevidí tak často reálnou standalone aplikaci, pokud to není něco specifického, co ten výkon potřebuje (hry). A tohle platí i o velké části mobilních aplikací.

Pády a viry

Je vtipné, že BSOD si lze dokonce vyžádat (Crash-on-Ctrl-Scroll). Stačí si nastavit patřičný klíč v registrech. Ale ano, byl to častý chléb 90' Win experience. Osobně jsem viděl 3x i Kernel Panic. Jednou to bylo kvůli špatně vloženým ramkám, podruhé se jeblo live CD se SquashFS, potřetí odešel procesor na G5 Macu.

Co se týče virů, tak tam je to opět o architektuře (je to pořád jenom program). Protože windowsí volání na Unixech nic neznamenají a nejsou schopna se provést. Takže i vir pro DOS nebyl schopen nadělat škodu na Alpha nebo WinCE pokud nevyužíval přímo WinAPI. Což často ze svého principu nemohl. Navíc mezi Unixy byl ještě větší chlív, než na Microsoftím hřišti - hlavně kvůli velkému výběru architektur, kde každý velký prodejce měl svou vlastní. Proto program přeložený pro AIX nejel třeba na BSD. Celé to spojovala jen reprezentace vůči uživateli. Takže i případného vira si bylo potřeba přeložit pro konkrétní stroj. Na druhou stranu je na Unixy stále útočeno, protože data v nich jsou díky penetracím na serverech rozhodně zajímavým cílem. Jen jejich architektura je proti těmhle lumpárnám daleko odolněji stavěná a spousta adminů si je toho vědoma.

Jiná věc jsou třeba makroviry. Některé makroviry byly schopné napadnout jak Office pro Windows, tak i pro Mac. Ale v OpenOffice nebo Suite602 nic nenadělaly. I jim šlo o správné prostředí k životu.

Prostředí

Co se uživatelské přítulnosti týče, tak Windows na tom byly opravdu lépe. CDE byl štěk, který se dal brát vážně jen oproti opravdu prehistorickým Windows 2 nebo čisté příkazové řádce Unixu a semigrafice DOSu. Už Windows 3.1 byly graficky lepší. Ano, vedle vyrostla rozumnější prostředí KDE a Gnome, ale trvalo jim velmi dlouho, než dosáhla uživatelsky toho, co mohly Windows. Je také potřeba brát v úvahu, že v té době se počítače teprve penetrovaly do domácností a malých firem. A ne každý uživatel je systémák, co ho umí nastavit až po úroveň přerušení IRQ. Některé věci byly ve Windows chytřejší (skrývání rolovacích lišt) nebo dokonce později zmizely (barvení rolovacích lišt, aby seděly ke zbytku prostředí). CDE mučilo studenty na Solarisech na FEL ČVUT ještě v roce 2010.

Historický zásah

Původní DOS nebyl zamýšlen, že tu bude strašit čtvrt století - od čórky od původního autora v roce 1981 do popravy Windows ME roku 2006. To se také podepsalo na jeho návrhu. Marketing a podpora od třetích stran ale udělala své.

Finální poučení

Na servery chcete Unixy. Tečka. Tam Windows nepatří. U klienta závisí s čím bude pracovat - pokud jen s aplikacemi, co jedou v prohlížeči, tak stačí Linux. Jinak se prostě Windows nevyhnete. Windows můžete mít samozřejmě virtualizováno na serveru a pak přistupovat přes vzdálenou plochu. Na druhou stranu není dobré bezmezně věřit řešením "cloudu" - když taková firma data z libovolného důvodu znepřístupní, tak si vás vychutná nějaký konkurent nebo dokonce stát. Pořád je to něčí počítač, který někde leží a podle toho je omezen. "Data v Cloudu, data v čoudu."