Vzhledem k poslednímu vývoji okolo Ubuntu (v prvním kole použitelnost prostředí a vzhled) jsem byl nucen se porozhlédnout po jiném distru. Navíc můj starý Jaunty odešel kvůli aktualizaci Chroma a zdechnutí akcelerace grafiky na závislostech.
Přechod mimo Debianí větev nepřipadal v úvahu, neboť mám výrazně negativní zkušenosti s RPM (cyklické depency hell, co nešlo řešit ani s terminálem, navíc existuje několik verzí, každá pro jiné distro, viz někde zpátky) a vývoj kolem jedinné lidsky použitelné větve, co mohla dlouhodobě držet (Mandriva), dále nemám chuť řešit šílenost zdrojových kódů jménem Gentoo (nemám nejmenší chuť cokoliv pitvat víc, než je nutné a než chci), ostří nože s nutnou pravidelnou aktualizací (kdy se řeší že se to pos..., ne kdy až se to pos...) v podobě Archu a Fedory, či řádková nastavovací piplačka Slackware. Navíc by změna balíčkovače přinesla změnu některých součástek (i tím padlo Suse).
Takže jsem vzal LiveCD a začal připravovat životní prostor Mintu. To znamená vykopírovat celý původní (rozsekaný) systém (včetně Home) někam vedle. Na to se bodl Midnight Commander a BindFS. (Jak má jeden existovat bez přístupu k vlastním datům?) Těsně před instalací došlo na odpojení disků, protože jinak to mívá spousty keců, na které není nikdo zvědavý (a zasekne se). Instalace proběhla na neformátované disky, kde si Mint jen musel zapsat sám sebe.
Nastal obligátní reset a nahození nového systému. Ale hned zkraje jsem nešel pracovat s prázdnou plochou, naopak jsem nahodil konzoli a začal aktualizovat (když se to má podělat, tak ať se nemusím štvát s reinstalem na plném systému). Mám jedno varování - nehrabte na myš, nebo si bude tučňák myslet, že jí budete vše klikat, což je samozřejmě v řádce blbost. Aptitude se trochu šklebilo, ale nakonec vše zaktualizovalo. Následně jsem dodal Timidity (Midi z Realteců na dnešních základkách jsou za trest a Sound Blastery Linux papat taky moc nechce), Links2 (asi byste nevěřili, jak blbě vypadají některé stránky s vyházenou grafikou či rovnou z konzole - a přístupnost taky blije; navíc když se tunelujete ze vzdáleného počítače, tak je to ultrarychlé) a Dosemu (T602 já rád, nostalgie jako vepř). Ještě je potřeba znovu spáchat vlastní úpravy (já mám třeba pod midi jinou zvukovou banku).
Následovala kapitola s kopírováním prostředí. Tady lze říct jedinné - chce to vykopírovat jak témata, tak kurzory (nechodí spolu). Pokud postupujete správně, tak po zalogování uzříte své prostředí s minimálnimi změnami. Osobně používám upravené Crystal theme, vycucnuté z KDE 3.5, a nevím o lepším. Dále to chce si splašit starší flash plugin (i na to je ten Links2), protože z aktuálních se z popudu jistých firem nedá snadno stahovat (hint - copy from /tmp) a chce to nějakou verzi 9.0.
No, je čas se přihlásti do grafiky. Pokud se opravdu nic nezvoralo, tak se zobrazí lehce hybridní prostředí (tedy mezi stávajícím a Mintovým). Což znamená všechno včetně vlastních panelů a kazí to akorát ikonky na jedné hromadě (klasický nešvar všech systémů po reinstalaci). Další kroky následovaly rovnou do přidávání programů. Já přidával pro vývoj nutné Chrome a Operu (mobilní přístupnost se jinde neotestuje lépe) a pak ještě nějaké pitomosti.
Následuje možnost užívat PC bez potíží - ovšem pokud máte funkční grafické ovladače. Mne už jinde práci shodily, takže poslední část je jejich instalace. Ta je vtipná v tom, že je třeba celý systém opět pomocí LiveCD zazálohovat a až pak začít zkoušet instalovat ovladače z debianích repozitářů (ne těch od Ubuntu nebo Mintu, viďte, Nvidia). A jelikož to pak má tendence tahat "novější" součástky přímo od Debianu, tak je dobrý nápad nejdřív ještě přímo zaktualizovat Minta bez debianích repozitářů a až pak je řešit v rámci instalace ovladačů grafiky - a neinstalovat žádné aktualizace z Debianu. Repozitář se pak může ze seznamu "k lovu" vykopnout a nechat ho tam jen kvůli aktualizacím jádra a následně přidávání modulů grafiky (růčo je to daleko ostřejší opruz).