To jsem takhle jednoho čtvrtečního rána o prázdninách šel na akci k poslední jízdě staré soupravy metra 81-71. Vozy měly několik výhod - protahovalo jima, lavičky byly s měkkou koženkou a při průchodu vozem se nezakopávalo o nohy spolucestujících. Avšak nevyhovovaly po stránce norem. Tedy byly řízeny odporově, díky tomu toho hodně sežraly, nemohly jet do nových úseků s velkým převýšením, výhled řidiče do zrcátek byl mizerný či řídící pult stylu ingot. To pražský DP donutilo tyto vozy postupně poslat modernizací.

Vydal jsem se brzo ráno na Zličín, kde celá jízda vedle depa začala. Srocení šotoušů s foťáky a stativy a několik kamer dávalo jasné znamení, že to za chvíli vypukne. Nejdřív vyjela modernizace na normální jízdu. Na ni všichni nastavovali foťáky. Pak už přijela sstará souprava a nastal šrumec. Každý chtěl fotku, jak vyjíždí z depa na trať a fotku čela, kde byla cedule s textem o ukončení provozu. Vzápětí se celý chumel nahrnul do vozů a mohlo se jet na poslední dvě kola. Na každé stanici vždy pár kousků vysoupilo a soupravu si cvaklo. Uvnitř panovala dobrá nálada, kamera zpovídala šotouše, místo reklam byly ve voze informační panely o vozech 81-71 a na oknech papír "Dnes naposledy".

Tímto stylem jsme dojeli až na Černý most, kde jedni rychle fotili odjezd soupravy na obratové koleje a druzí zase spěchali na opačnou stranu. Ti nejrychlejší stihli nafotit soupravu ještě když odjížděla na obrat. Pak se přihrnul i zbytek. Cesta zpátky prrobíhala na několik přestupů. Oni totiž někteří jeli soupravou napřed a na 81-71 čekali ve stanicích. Cestou na Zličín jsem i já nafotil něco ze stanic. Následovalo vysypání obsahu vozů, obrat a poslední kolo v Praze v rámci normálního provozu. Jízda probíhala podobně jako ta předchozí, takže se o ní nemá smysl rozepisovat. Já jsem ze závěrečné jízdy vystoupil na Smíchovském nádraží a udělal pár fotek z výšin. Pak už jsem zmizel domů.

Epilog: Hned odpoledne jsem se dozvěděl, že parta sprejerů z jihozápadu si na soupravu počkala a na Lužinách chrstla na čelní sklo kýbl žluté barvy. To znamenalo okamžité přerušení jízdy. Navíc to zaznamenaly kamery. Být fírou, tak to okamžitě ohlásím všem šotoušům ve voze, řeknu kterým směrem a otevřu dveře. Takhle zůstala ta prasata neztrestána ač šotouši jim vyhlásili vendettu.

Šotouši a novináři čekající na metro	Tady je!	Dnes naposled.
Tohle se už nenafotí	Jinonice	Florenc, vpředu šotouši
Můstek, kaštani si neuvědonují, že už se tímhle nesvezou.	Smíchovské nádraží